Koncem 90. let se někdejšímu řediteli Domu umění města Brna Pavlu Liškovi podařilo vytrhnout zdejší výstavní dění ze zajetí provincionalismu, když pro moravskou metropoli získával přehlídky prací umělců světového formátu. Vzhledem k Liškovým kontaktům šlo především o německé výtvarníky.

Brněnské publikum mělo možnost zhlédnout díla Sigmara Polkeho i Georga Baselitze. Je potěšitelné, že se Dům umění i pod vedením Liškova nástupce Radka Horáčka snaží udržet kontakty s mezinárodní scénou. Výstavou Gerharda Richtera, kterou pořádá ve spolupráci s Institutem pro zahraniční vztahy ve Stuttgartu, to dokazuje mimořádným způsobem. 

Gerhard Richter představuje jednoho z nejvýznamnějších umělců 20. století vůbec. Rodák z malé obce u Drážďan, kde zažil druhou světovou válku i nástup komunismu, aby začátkem 60. let emigroval do tehdejšího západního Německa, poznal hlavní totalitní režimy 20. století i obě strany poválečného bipolárního světa. Rozdělení světa na dva nepřátelské tábory se projevovalo i v umění.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.