Podle agentury ANSA zemřel Carlo Ponti v noci na dnešek ve věku 94 let. Manžel herečky Sophie Lorenové skonal v nemocnici v Ženevě na plicní komplikace. Ponti byl hospitalizován v Ženevě od Vánoc a zemřel podle všeho klidnou smrtí po boku manželky a dětí.

carlo_ponti.jpgCarlo Ponti se narodil 11. prosince 1912 v Magentě nedaleko severoitalského Milána. Studoval práva a jako právník také nějakou dobu působil v Miláně, než se na přelomu 30. a 40. let vydal na dráhu filmového producenta. Do povědomí veřejnosti se dostal poté, co zahájil spolupráci s producentem Dinem De Laurentisem: asi nejznámější je jejich společná práce na Silnici Federika Felliniho z roku 1954.

Další slávu Pontimu přinesla filmová verze románu Borise Pasternaka Doktor Živágo v roce 1965, která byla oceněna pěti Oscary, přičemž Ponti patřil k nominovaným. Vedle Felliniho spolupracoval i s dalšími světoznámými režiséry jako s Jeanem-Lukem Godardem, Davidem Leanem či Michelangeloem Antonionim, jemuž produkoval například slavnou Zvětšeninu z roku 1966. Známý je i Přejezd Cassandra režiséra George Cosmatose. Za pět desítek let filmové kariéry má Ponti na svém kontě produkci více než 150 filmů, podle některých zdrojů jich bylo přes 260.

Se Sophií Lorenovou se Ponti seznámil kolem roku 1950, když byl ženatý s první manželkou Giulianou Fiastriovou. S Lorenovou, mladší o 22 let, se oženil v zastoupení v roce 1957 v Mexiku - tento sňatek byl však později zrušen. Vatikán mu předtím odmítl anulovat předchozí manželství, rozvody tehdy v Itálii povoleny nebyly a kvůli tamním zákonům a hněvu katolické církve byl obviněn z bigamie. Tohoto obvinění byl zbaven až v roce 1968.

Dvojice se kvůli aféře rozhodla z Itálie odejít nejprve do Hollywoodu. Posléze se Ponti rozhodl požádat o francouzské občanství, aby mohl dosáhnout rozvodu s Giulianou. Získal je v roce 1965 a se Sophií se fakticky znovu oženil o rok později. Mají spolu dva syny - Carlo se narodil v roce 1968 a Edoardo o pět let později.

carlo_ponti_2.jpg"Ohrožovala mě exkomunikace, doživotní vyloučení, a proč? Zamilovala jsem se do muže, jehož vlastní manželství skončilo dlouho předtím," upozorňovala Lorenová, která byla v Itálii označována za konkubínu.

Ponti se vždy vyhýbal rozhovorům o svých osobních záležitostech, svobodně ale hovořil vždycky o své práci, dopadech televize na kinematografii i finančních potížích filmařů. Nedělal si ovšem iluze o obchodní stránce filmů: "Nemá smysl dělat film, na nějž se nikdo nepůjde podívat, vytvořit pouze dokonalé, ale zbytečné, umělecké dílo."

Ponti nekouřil, ani se neoddával alkoholu. Jeho jedinými známými koníčky byly architektura a výzdoba interiérů.
"Bez Carla Pontiho bude pro mě teď Řím prázdnější," reagoval na jeho úmrtí režisér Juraj Jakubisko, který autora výroku "Má-li film úspěch, je to byznys. Nemá-li úspěch, je to umění..." poznal osobně.

"Začínal s neorealismem a vypracoval se na producenta, který začal dělat úplně jiné filmy. Amerika ho změnila a z umění se pak dostal na zcela jinou bázi," řekl Jakubisko ČTK. Ponti patřil podle něj k mezníkům, které se dotýkaly života mnoha generací filmařů.

"Buď jsme je kritizovali nebo milovali. On se ale zasloužil o spoustu věcí, které rozšířily filmovou řeč a film ve všech jeho žánrech," dodal Jakubisko.

Fota: Carlo Ponti s manželkou Sophií Lorenovou, 70. léta, ČTK