Důležité jsou myšlenky a přínos pro rozvoj literatury, nikoliv prodejnost. Švédská akademie věd, která dnes ve Stockholmu přesně úderem 13:00 našeho času udělila Nobelovu cenu za literaturu, se při výběru laureáta přísně drží právě této linie.
Neočekávaný výsledek to jen podporuje. Samo odůvodnění akademiků zní: „Nobelova cena za literaturu pro Jean-Marie Gustave Le Clézia, autora nových začátků, poetického dobrodružství a senzuální extáze, průzkumníka toho, co je skryto za vládou civilizace.“
VÍCE O AUTOROVI:
Le Clézio je první francouzský autor, který získal Nobelovu cenu od roku 2000. Tehdy však šlo o autora čínského původu Gao Xingjiana. Před ním to byl v roce 1985 Claude Simon.
Le Clézio, který se narodil v Nice, začal s literární tvorbou asi ve dvaceti letech. Už v roce 1963 získal jedno z předních francouzských literárních ocenění - Renaudotovu cenu - za román Le Procès-verbal. Mnohá jeho díla jsou poznamenána jeho cestami, které započal již v sedmi, osmi letech. "Dětské" vidění světa a silná fantazie jsou pro něj příznačné.
Hana Zahradníčková (in Lidové noviny 26. 5. 2001) k jeho tvorbě píše: "Nostalgické, do modra laděné příběhy o nevinnosti preindustriálního světa, o kontrastu většinou bezejmenného města, před nímž je třeba se zachránit útěkem, a moře, které je spolu s pouští nejčastějším prvkem v Le Cléziově díle a zároveň symbolem vnitřní svobody. Hrdinové, často děti, utíkají z nudného světa dospělých, tak jako holčička z povídky Lullaby (vyšla česky i jako samostatný svazek) do fantastického světa příběhů, které jsou jedinou pravou realitou."
VÍCE O NOBELOVĚ CENĚ ZA LITERATURU:
Velmi důležité je složení poroty, která je volena na tři roky. V čele je Per Wästberg jako předseda a dále Horace Engdahl, Kjell Espmark, Katarina Frostenson a Kristina Lugn. Všichni jsou samozřejmě Švédi a členové Švédské akademie a především také literáti. Oficiální nominace neexistují a také velmi závisí na vlivu a síle osobnosti jednotlivých členů poroty. Zvláště předseda Per Wästberg je považován za hlavního strůjce loňského vítězství Britky Doris Lessingové; s Lessingovou ho totiž pojí levicová aktivita a boj proti (neo)kolonialismu v Africe.
Evropa byla favorizována i letos. Minulý týden stálý tajemník švédské akademie Horace Engdahl označil americkou literaturu za příliš izolovanou a závislou na masovém vkusu.
Sázky na Evropu
Pokud šlo o šanci získat cenu v hodnotě deseti milionů švédských korun (25,5 milionu Kč), byly vyhlášeny i kurzové sázky. Letos byly favority britské Ladbrokes Ital Claudio Magris (3/1), syrský básník Alí Ahmad Saíd Asbar, píšícím pod pseudonymem Adonis (4/1), Izraelec Amos Oz (5/1), Američanka Joyce Carol Oatesová (7/1); a dále Philip Roth (7/1), Don DeLillo (10/1), Haruki Murakami (10/1), Les Murray (10/1) či Yves Bonnefoy (10/1).
Skandinávská Unibet zařadila na první místo Oze s kurzem 4:1; dále Adonis s 5:1, Magris (6,5:1) či Philip Roth (7,5:1).
Za ČR kopali Arnošt Lustig (14/1) a Milan Kundera (40/1). Lustig letos získal cenu Společnost Franze Kafky. Už dvakrát se přitom v posledních letech stalo, že vítěz Kafkovy ceny dostal v témže roce i Nobelovu cenu za literaturu: v roce 2004 to byla Rakušanka Elfriede Jelinek, rok poté britský dramatik Harold Pinter. Arnošt Lustig byl v minulosti na cenu navrhován už třikrát. Zatím jediný český nositel Nobelovy ceny za literaturu je Jaroslav Seifert (1984).
Právo předkládat návrhy na udělení Nobelovy ceny za literaturu mají:
Členové Švédské akademie a dalších podobných akademií, institucí a společností.
Univerzitní profesoři literatury a lingvistiky.
Laureáti Nobelovy ceny za literaturu.
Prezidenti literárních společností, kteří představují literární produkci v daných zemích.
ZNÁTE VŮBEC TOHOTO AUTORA? CO SI MYSLÍTE O JEHO VÍTĚZSTVÍ?
Diskutujte pod článkem.
