Zaměřením svého projevu na úvodu fóra některé jeho účastníky trochu překvapil. Sešli se především proto, aby připomněli, že průmysl spojený s kulturou má stále větší ekonomický efekt, a to zejména ve chvíli, kdy se tradiční průmyslová odvětví ocitají v krizi.

"Nejdůležitější efekt kultury vůbec není ekonomický," uvedl Havel. "Člověk potřebuje duchovno, touží po poznání, patří to k podstatě člověka - stejně jako tvořivost," řekl s odkazem na téma konference. A vznikání kultury či umění podle něj není podmíněno financemi - i země, která nevěnuje ani korunu na kulturu, by nějakou kulturu měla, protože kultura je prostředkem sebeidentifikace lidství.

Václav Havel též poukázal na to, že ve společnosti stále traduje přesvědčení o tom, že její podstatou je ekonomická základna a až jako nadstavba jsou lidská práva či kultura. "Tento marxistický pohled na svět zachovávají i usnesení vlád a orgánů Evropské unie a až na konci dokumentů je jako veselý, rozmarný přívěsek pár vět o lidských právech a kultuře, protože se to hodí," uvedl.

Podle Havla by bylo úspěchem konference, kdyby z ní vzešel podnět Evropské unii, aby tyto preference pozměnila. "První a hlavní, co Evropu spojuje, jsou duchovní hodnoty, jak se po staletí v evropském kontextu utvářely," dodal.

Kultura a byznys

Konference chce ale především představit kulturu jako ekonomický nástroj i jako jeden z možných prostředků boje s ekonomickou krizí. Její účastníci se budou do pátku věnovat konceptu kreativity, který je podle nich alternativou tradičním výrobním postupům v Evropě.

Připomínají, že průmysl spojený s kulturou tvoří 2,5 procenta hrubého domácího produktu unie, což je více než automobilový či chemický průmysl. Zaměstnanci v kultuře pak tvoří 3,1 procenta pracovních míst unie, uvedla ředitelka pro vzdělávání a kulturu EU Odile Quintinová.

O tom, že kultura přispívá nejen k sociálnímu, ale i ekonomickému vývoji, se začalo diskutovat v 90. letech v Británii, Austrálii či Kanadě. V tomto smyslu se pak začaly vyvíjet i kulturní politiky zemí EU. Samotné umění a kultura jsou přitom jádrem, které na sebe nabaluje obory, jež mají ekonomický efekt - tedy hudební a filmový průmysl, módu, reklamu či počítačové hry.

Francouzská ministryně kultury Christine Albanelová dnes připomněla, že zmíněné obory jsou většinou spojené s malými a středními podniky a evropské státy by je měly podporovat. Měly by jim pomáhat v přístupu na trh i k úvěrům či se např. zasadit o s snížením sazby DPH na kulturní služby.

Co je Fórum pro kreativní Evropu?

Své zkušenosti s kreativní ekonomikou přijeli do Prahy prezentovat zahraniční odborníci, z nichž někteří již v ČR byli na pozvání jednoho ze spolupracovníků akce, Divadelního ústavu-Institutu umění. Celkový počet hostů je však podle Evy Žákové z institutu ojedinělý a je šancí seznámit se s celou koncepcí na konkrétních příkladech. Kromě teoretiků z akademického světa přijedou kulturní manažeři i politici ze zemí, které kulturu a umění začaly jako kreativní průmysl již dávno vnímat a je tam součástí jejich vládních strategií.

Kreativita zasahuje do mnoha oborů, musí být ale také mnohostranně podporována. Proto je podle pořadatelů konference třeba, aby se jí zabývalo více resortů než jen ministerstvo kultury, zejména resorty školství a průmyslu. Otázka například rozvoje designu protíná všechny zmíněné resorty a jeho dopad na praxi podle Smolíkové může v tuzemsku dokládat třeba nedávný krach sklářských firem. Je otázka, do jaké míry tento krach souvisí s tím, že se ve výrobě více nevyužívalo současného designu, uvedla.

Kreativitu a inovace v České republice zmiňuje v loni přijatá nová státní kulturní politika. Podle ministra kultury Václava Jehličky ale při její propagaci zatím chybí právě spolupráce mezi resorty. Bez toho bychom nebyli konkurenceschopní, řekl dnes.

Na konferenci o kreativitě jsou pozváni zástupci všech ministerstev, krajů i neziskových organizací. Všechny diskuse se budou živě přenášet po internetu, oficiální stránky naleznete zde: www.forumforcreativeeurope.cz


Související