Věhlasné moskevské Divadlo Na Tagance se večer stane místem ruské premiéry hry Václava Havla Odcházení. Představení v nastudování Andreje Kroba a Klicperova divadla z Hradce Králové sice odezní v češtině, ale režisér Krob je přesvědčen, že hra má co říci i ruskému divákovi, a to nejen díky simultánnímu tlumočení.

"V Moskvě se asi spíše člověk carem rodí a jako car umírá," zažertoval v rozhovoru pro ČTK Krob o tématu Havlovy hry, kterým je odchod z vysoké politiky a náhlá ztráta všech výhod a moci. "V Rusku jsou také jisté potíže s přicházením a odcházením (z politiky), ale zcela jiného druhu. Přichází se a odchází jiným způsobem," poznamenal. Sám je tak zvědav, jak na hru zareagují diváci během dnešního a úterního představení.

"Ani se moc nestarám, kdo z vlivných či méně vlivných přijde, ale hlavně si přeji, aby přišlo co nejvíce lidí a aby hru pochopili, protože je opravdu o něčem," zdůraznil. Moskevské publikum by podle režiséra také mohlo zaujmout, že Havlova hra pojednou přechází v Čechovovo drama Višňový sad, které také pojímá téma odchodu starých a příchodu nových časů.

Krob je považován za dvorního režiséra Havlových her, s nímž se seznámil ještě na vojně, kde sloužili ve stejných kasárnách. Díky Havlovi se posléze stal technikem v divadle Na Zábradlí a později jevištním mistrem. V roce 1975 nastudoval s amatérským souborem Havlovu Žebráckou operu, ale představení bylo záhy zakázáno.

Odcházení však považuje za odlišné od předchozích autorových děl. Largo desolato, Žebrácká opera, Pokoušení či Ztížená možnost soustředění byly podle Kroba "hry psané do not", takže by se vůbec nedivil, "kdyby před herce předstoupil dirigent, aby hlídal rytmus". Experimentování s takovým textem by podle režiséra znamenalo totéž, "jako kdyby v orchestru prokopli buben či první houslista přestal hrát".

Odcházení naopak dává režii větší prostor, což potvrzuje i rozdílnost jednotlivých inscenacích v Česku a ve světě. "Zdá se mi, že tady výklad není přikázán, na rozdíl od předchozích her, kdy na porušení (autorova) příkazu inscenace vždy prodělala. Tato hra - pro mne nezvykle - pouští režiséra do hry, a tak jsem si také zaexperimentoval," poznamenal. Konkrétně se Krob rozhodl v Moskvě nahradit hlas autora živým hercem, aby ponechal na divácích, zda Havel osobně do představení zasahuje.

Krob připustil, že se mu do Ruska už moc nechtělo. "Týden mi trvalo, než jsem se s tím smířil. Je mi 71 let a zařekl jsem se, že už nikam nepojedu. Ale tady je šéfem divadla ve svých 92 letech Jurij Ljubimov - a tak jsem tady," dodal.

Nápad na hostování Klicperova divadla s Havlovým Odcházením Na Tagance vznikl u šéfky moskevského Českého centra Vlasty Smolákové, která také přispěla k vydání ruského sborníku šesti českých her, včetně překladu Havlova Odcházení. Ačkoliv Ljubimov je přítelem Václava Havla, který před dvěma lety do moskevského divadla zavítal na oslavy režisérových devadesátin, možnost uvést Odcházení v ruštině na ruské scéně zatím nevidí jako příliš nadějnou. Ljubimov sice sborník také dostal, ale sám dělá představení s jinou poetikou.

"Tady divadla šetří na profesi dramaturga jako objevitele nových textů. Hraje se tu pořád dokola totéž, protože publikum chodí na to, co už zná. Dá to práci prosadit něco nového, a to nejen od nás. Bojí se rizika, bojí se placení autorských práv," řekla ČTK Smoláková. Výjimkou z pravidla se však jeví hra Hodinový hoteliér Pavla Landovského, kterou se podařilo dostat na scénu v sibiřském Omsku, kde se hrála devět let.