Do začátku vernisáže chybí necelá hodina, v nové pražské galerii Dvorak/sec rotují novináři se skleničkami v rukou kolem šesti vystavených objektů. Ty tvoří první českou výstavu Davida Černého po sedmi letech. "Vůbec tomu neříkejte výstava, jsou to mý starý věci, náhodně seskupený, nemá to žádnou koncepci," rozčiluje se umělec, hned jak se zpožděním dorazí. Nazlobené ironické nebo jednoslovné a hlavně hodně nespisovné odpovědi jsou nejčastějším způsobem komunikace Černého s novináři. Ale rozhovor skoro nikdy – nejste-li zrovna redaktor Práva – neodmítne, na to je příliš zvědavý. Možná ani ne tak na novinářské otázky, jako na vlastní odpovědi a na reakce, které vzbudí.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.