Vzájemné vztahy mezi českou většinovou populací a romskou menšinou jsou dlouhodobě natolik narušené, že by je již zřejmě příliš nezhoršilo ani očekávané zavedení kanadských víz. Jsou o tom přesvědčeni někteří sociologové oslovení ČTK. Využít by se toho podle nich ale mohly pokusit extremistické strany.

Čeští Romové zejména v posledních měsících často odjíždějí do Kanady s cílem získat tam azyl, odchod vysvětlují údajnou diskriminací. Podle diplomatických zdrojů proto Kanada zvažuje opětovné zavedení víz; rozhodnout by měla příští úterý.

"Ty vztahy snad už ani horší být nemůžou, není tu normální komunikace a důvěra," řekla ČTK socioložka Kateřina Sidiropulu Janků z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, která se tématem odchodu Romů do Kanady zabývá dlouhodobě. Před deseti lety strávila několik měsíců v Kanadě výzkumem romské migrace.

"Mohlo by to přinést zhoršení v momentě, kdy by to výrazným způsobem ideologicky zneužily například některé politické strany," řekla Sidiropulu Janků. "Dělnická strana toho rozhodně bude chtít využít, o tom nepochybuji," míní její kolega Karel Čada ze společnosti GAC, jenž letos vypracoval pro ministerstvo školství analýzu základních škol v blízkosti vyloučených lokalit obydlených Romy.

Podle Čady přesto pravicoví extremisté kvůli případnému zavedení víz mnoho nových příznivců získat nemusejí. "Kapitál Dělnické strany zejména v severních Čechách je v tom, že tam lidem vadí věci, které denně bezprostředně potkávají - nepořádek a zneužívání sociálních dávek," konstatoval. "Postoj části majority je tam vůči Romům natolik negativní a nesený každodenními problémy, že víza do Kanady jsou marginálie v pozadí celého problému," míní Čada.

Majoritní společnost oprávněnost víz nepřipouští

Česká společnost si přitom podle Čady vůbec nepřipouští, že by případné zavedení víz mohlo být odůvodněné. "Majoritní společnost nemá pocit, že je rasistická. Nemyslí si, že se tady Romům děje něco špatného," konstatoval.

Případné zavedení víz by přitom podle Sidiropulu Janků bylo jistě oprávněné; socioložka vychází z vlastních zkušeností z kanadských archivů, kde zkoumala žádosti o azyl. "Neudělali by to, kdyby neseznali, že meritum věci je naplněno," prohlásila Sidiropulu Janků, jež nepochybuje ani o pádnosti důvodů k odchodu jednotlivých romských rodin. "Sice to nemusí být fyzické ohrožení, ale myslím si, že ti, kteří odcházejí, k tomu pádný důvod mají," konstatovala.

"Odcházejí ti lepší" 

Odchod za lepšími životními podmínkami je přitom podle odborníků bytostnou potřebou romského etnika. "Romové sami říkají, že se necítí vlastenci v tom smyslu, že by byl jejich domov tam, kde žijí. Jejich domov je tam, kde je jejich rodina," řekl ČTK Petr Víšek ze sdružení Socioklub. "Není to kočování, ale schopnost pohybu za lepším životem. A bohužel odcházejí ti lepší, co jsou schopni odejít," uvedl.

Pochopení pro odchody Romů do zahraničí má i ředitel vládní agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách Martin Šimáček. "Je to výsledek reality v České republice, která bohužel není nakloněna tomu, aby (Rom) mohl stejně dobře uspět tady, jako uspěje třeba v Kanadě," řekl ČTK Šimáček. Také podle něho nyní za oceán míří zejména vzdělaná elita romského etnika, jež Česku bude chybět.

"Chtěl bych, aby ze strany státu zazněl vzkaz směrem k Romům: Neodcházejte, jste důležití pro Českou republiku, pojďte ji rozvíjet v ekonomické, kulturní oblasti," dodal Šimáček.

Související