Nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Chameneí v pondělí potvrdil druhé funkční období prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, který úřad oficiálně převezme ve středu. Jeho znovuzvolení vyvolalo v zemi největší nepokoje od islámské revoluce v roce 1979.

"Navzdory všem těžkostem budeme nadále pokračovat v naší cestě v boji proti výsledkům (voleb)," řekla Rahnavardová. Spolu s Músávím neuznal Ahmadínežádovo vítězství ani další neúspěšný kandidát Mahdí Karrúbí. Rovněž bývalý íránský prezident Alí Akbar Hášemí Rafsandžání vyslovil ohledně hlasování pochyby.

Britský premiér Gordon Brown nezašle Ahmadínežádovi po jeho středečním uvedení do úřadu žádný blahopřejný dopis, oznámil dnes bez dalších podrobností Brownův mluvčí. Stejně se podle Reuters zachovají i americký prezident Barack Obama, německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Vztahy Teheránu se Západem jsou značně vyhrocené zejména kvůli íránskému jadernému programu a nepřátelské politice vůči Izraeli.

Revoluční soud v Teheránu začal o víkendu soudit více než 100 osob, mezi nimi i významné představitele reformátorského tábora, za jejich odpor vůči zvolení konzervativního Ahmadínežáda. Obžaloba souzené viní z narušování veřejného pořádku a ohrožování národní bezpečnosti. Podle polooficiální agentury Fars jim hrozí až pětiletý trest odnětí svobody, ale v případě, že budou uznáni za "nepřátele Boha", mohou být popraveni. Exprezident Mohammad Chátamí procesy o víkendu označil za divadlo.
Související