Výbor UNESCO požaduje po České republice, aby otáčivé hlediště v zahradě českokrumlovského zámku bylo odstraněno do konce letošního roku a místo bylo uvedeno do původního stavu do dubna 2010. Podle informací z počátku července přitom točna měla v zámeckém parku zůstat do roku 2016, uvedl tehdy vrchní ředitel sekce pro UNESCO a památky na českém ministerstvu kultury Zdeněk Novák.

Nový údaj vyplývá z dopisu, jenž z ministerstva kultury v těchto dnech obdržela českokrumlovská radnice. Novináře o tom v pátek informoval starosta Krumlova Luboš Jedlička.

O dalším osudu otáčivého hlediště v zahradě českokrumlovského zámku budou zástupci ministerstva kultury, představitelé měst a kraje, divadla a památkáři jednat 16. září.

"Očekáváme na schůzce, kterou svolalo ministerstvo kultury, vysvětlení zatím oficiálně nepotvrzených a rozporuplných informací, i toho, s jakým mandátem vlády jeli zástupci ministerstva kultury na zasedání výboru UNESCO ve Španělsku," řekl starosta ČTK.

K odstranění točny mělo dojít už před 10 lety

Na odstranění točny se stát s UNESCO dohodly po zařazení Českého Krumlova na seznam světového dědictví v roce 1992. Měla být odstraněna do roku 1999, ministerstvo kultury však rozhodlo o prodloužení její životnosti nejprve o pět let, později se lhůta posunula na konec roku 2006 a ministr kultury Vítězslav Jandák (ČSSD) v lednu 2006 oddálil konec současného hlediště o dva roky.

V roce 2007 pak ministryně Helena Třeštíková předložila harmonogram, který počítal s odstraněním točny ze současného místa do roku 2016. 

V zahradě stojí 51 let 

Otáčivé hlediště s kapacitou 658 diváků je od roku 1958 součástí divadla umístěného v zahradě českokrumlovského zámku. Jeho autorem je scénárista Joan Brehms, který byl po válce výtvarníkem v českobudějovickém divadle.

Diváci sedí na takzvané točně, která se během představení může pohybovat ze strany na stranu.

Stavba je umístěná v betonovém loži pod zemí, nosná konstrukce váží více než 700 tun a její odstranění nebude jednoduché. Třeba její přemístění za zeď zámecké zahrady by přišlo na 500 až 700 milionů korun. V době hospodářské krize považuje starosta Krumlova takovou diskusi za nesmyslnou.