V úterý by poslanci podle novely ústavy, která již v pondělí vyšla ve Sbírce zákonů a nabyla tak účinnosti, měli odhlasovat předčasný konec svého čtyřletého mandátu a navrhnout prezidentovi své rozpuštění. Václav Klaus by poté mohl vyhlásit nový termín voleb. Celou proceduru ale může zastavit stížnost u Ústavního soudu (ÚS) na nedávno přijatý bod samorozpuštění. Tento akt zvažují poslanci Miloš Melčák a Juraj Raněnec.
Co se stane, pokud soudci označí "rozpuštění a vypuštění" sněmovny za protiústavní? Nabízí se logické řešení - zákonodárci se znovu vrátí do lavic dolní komory a dál poběží jejich mandát. Někteří ale varují před možností, že Poslanecká sněmovna vzniká jen a pouze na základě výsledků voleb a její pravomoci by tak rozpuštěním nenávratně přešly na Senát.
Změnu ústavy schválil i Senát. Melčák a Raninec však zvažují její napadnutí - čtěte ZDE
Rozpuštění je nevratný akt
Například podle předsedy sněmovního klubu KSČM Pavla Kováčika má záležitost dva výklady. Podle prvního mandát vzniká zvolením a při zrušení rozhodnutí o rozpuštění sněmovny by se nedal obnovit. "Druhý výklad je, a ten je podle mě pravděpodobnější, že jestliže se zruší rozhodnutí od samého počátku, tak se k němu přihlíží, jako by nikdy nebylo," uvedl Kováčik.
Právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy si myslí, že sněmovna se nemůžu libovolně rozejít a pak znovu sejít. "Ve chvíli, kdy bude Poslanecká sněmovna rozpuštěna, tak mám pocit, že bez nějaké výslovné ústavní úpravy těžko může být uvedena zpět do chodu," řekl. "Že by Ústavní soud mohl to rozpuštění zrušit s následkem obnovení mandátu, to už je konstrukce poměrně hodně spekulativní," dodal Kysela.
Také Vladimír Balaš z Ústavu státu a práva Akademie věd se domnívá, že by se sněmovna po svém rozpuštění už znovu sejít nemohla. "Já mám takový pocit, že to je nevratný akt a že už přecházejí kompetence na Senát," řekl.
"Co si nadrobili, musí i vyřešit"
Výše uvedené názory jsou podle ČTK spíše minoritní. Většina poslanců i odborníků se shoduje, že po případném zásahu ústavních soudců by se vše vrátilo na počátek, tedy před samorozpuštění sněmovny.
Stoupencem tohoto názoru je i Petr Kolman z Právnické univerzity Masarykovy univerzity. "Pokud by ÚS stěžovateli vyhověl, pak by se sněmovna opravdu musela znovu sejít," sdělil ČTK. Taková šance je ale podle něj velmi malá a nevěří, že by stěžovatelé mohli u Ústavního soudu uspět.
Podle místopředsedkyně poslanců KDU-ČSL Michaely Šojdrové by osud sněmovny závisel na tom, jak by ústavní stížnost vypadala. Rovněž ona se přiklání názoru, že by byla dolní komora obnovena. Stejně jako právník Jaroslav Ortman: "Tu kaši, kterou si nadrobili, by museli nějakým způsobem řešit, ale ústavním (způsobem), ne takovými paskvily," dodal Ortman. Podle něj by pak pravděpodobně následovaly až volby v řádném červnovém termínu.
Melčák: To, co jsem za stížnost zaplatil, nevyváží ani deset platů - čtěte ZDE
Melčákův úspěch
Zákonodárci schválili ústavní novelu potom, co Ústavní soud vyhověl Melčákově a zrušil jednorázový ústavní zákon o zániku současné sněmovny a volby vyhlášené na 9. a 10. října.
Samotná ústavní změna problematická patrně není. Není ale jasné, zda by při jejím využití pro současnou sněmovny nebyl porušen princip retroaktivity. Podle něho je nepřípustná zpětná účinnost. Podle některých názorů by měl být zákon použitelný až pro příští volební období, jinak by mohl být napaden pro účelovost.
