Zástupci fóra Věda žije! napsali v otevřeném dopise premiéru Janu Fischerovi, že mají právo demonstrovat. Za situace podle nich neprůhledného systému vědní politiky považují vědci protesty za legitimní nástroj.

Vědecká obec v poslední době uspořádala několik protestních happeningů a dnes přidala další. Premiér Fischer ve čtvrtek nepřišel ke kulatému stolu o financování vědy v ČR. Vysvětlil to tím, že je pro něj nepřijatelné, aby vědci současně protestovali v ulicích. Cestou k nalezení řešení podle premiéra nejsou "demonstrace a vydírání vlády".

S oslíma ušima za premiérem

V tomto smyslu ve čtvrtek premiér sepsal a odeslal otevřený dopis předsedovi Akademie věd ČR (AV) Jiřímu Drahošovi. Aktivisté z fóra Věda žije! na tento list reagovali a svůj otevřený dopis dnes ráno přinesli do Strakovy akademie. Adresovali ho premiérovi i předsedovi AV. Zdůraznili v něm mimo jiné to, že nejsou s AV formálně propojeni, přestože většina z nich v ní pracuje.

Fakt, že premiér odmítl přijít na jednání o budoucnosti vědy, lidi z fóra překvapil. Zprávu o jeho neúčasti přijali "s rozčarováním a zklamáním". Dopisem chtěli premiérovi vysvětlit, proč vznikli a o co jim jde. "Chceme také upozornit na skutečnost, že souběh vyjednávání za stolem a veřejných demonstrací je v evropských zemích, ke kterým se Česká republika hlásí jako modelu demokratické správy, zcela běžnou záležitostí," píše se v dopise premiérovi.

Autorům dopisu také vadí, že premiér ve svém listu redukoval celý problém pouze na otázku financování. Jakkoli i to považují protestující za špatně nastavené, jde jim prý hlavně o veřejnou diskusi, kdo a jak má vědu a výzkum řídit, co společnost považuje za přínosy vědy a jak by se měly tyto přínosy posuzovat.

Na předávání dopisu se skupina asi dvaceti vědců vyzdobila papírovýma oslíma ušima a černožlutými cedulkami Věda žije!. Podle Michaely Vojtkové ze Sociologického ústavu AV skupinka přišla "přivítat" Radu pro výzkum, experimentální vývoj a inovace a zároveň "provětrat oslí uši, na které si už začínají zvykat". Byli mezi nimi sociologové, historici umění, jazykovědci a přírodovědci.

Vědcům se nelíbí aktivity rady, podle nich vědu poškozují. Žádají proto premiéra o odvolání rady a o diskusi nad koncepcí vědní a vzdělanostní politiky. "Rada, která způsobila kritickou situaci v základním výzkumu, stále funguje v nezměněném složení," řekla Taťána Petrasová z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR.

Nová pravidla hodnocení projektů, která rada navrhla, by mohla podle Petrasové vést spíše k podporování průměru na úkor kvalitní vědy. "Jsem zneklidněná možností přelití peněz ze základního výzkumu do průmyslu," dodala historička umění. Podle Petra Nejedlého z Akademie věd bylo hlavním cílem dnešní akce dát najevo slušnou formou nespokojenost s "velmi podivným, málo průhledným způsobem řízení, hodnocení a financování vědy".

Podle nových pravidel hodnocení výsledků vědecké práce by měl Akademii věd příspěvek ze státního rozpočtu, který byl letos zhruba pět miliard korun, klesnout příští rok asi o miliardu a během tří let o polovinu letošní částky. Fórum proto požaduje okamžité zastavení aplikace nového hodnocení vědecké práce.