Lidé obvykle našli místo v domovech pro seniory zřizovaných státem nebo kraji; v nich bylo loni k dispozici 19.520 lůžek. Obecní úřady a radnice zřizovaly domovy pro seniory, které měly k dispozici 14.821 lůžek. Zbývající 3392 lůžka starým lidem nabídla ve svých zařízeních různá nezisková sdružení a organizace.
Česká populace postupně stárne, počet lůžek v domovech pro seniory však výrazně nevzrůstá. V roce 1989 bylo v domovech důchodců přes 33.000 lůžek. Nejvíc lůžek v domovech pro seniory statistiky zaznamenaly v roce 2007; tehdy v nich žilo přes 41.000 lidí.
Stát už nemá na důchody. Musí si půjčit 33 miliard - čtěte ZDE
Policista, učitelka, důchodce. Tři konkrétní lidé a Janotův balík - čtěte ZDE
Podle projekce ČSÚ zveřejněné v květnu v Česku do roku 2065 výrazně vzroste počet lidí starších 65 let. Zatímco nyní senioři tvoří zhruba 15 procent populace čítající více než 10,4 milionu lidí, poté jich podle demografů bude 32 procent, tedy asi 3,41 milionu.
Místa chybějí i v chráněném bydlení
Výrazně rozsáhlejší nabídku sociálních služeb by podle statistiky kromě důchodců uvítali také mnozí mladší klienti systému. Například poskytovatelé chráněného bydlení loni lidem nabídli 2503 lůžek, zájem o ně však projevilo navíc dalších 3669 lidí. Azylové domy loni ubytovaly 5600 lidí; neuspokojeno zůstalo dalších 2548 zájemců.
V domovech pro zdravotně postižené žilo loni 15.113 lidí; zájem o umístění v těchto zařízeních projevilo dalších 2873 lidí. Domy na půli cesty, v nichž nacházejí zázemí mladí lidé opouštějící dětské domovy či pěstounské rodiny, loni klientům nabídly 332 lůžek; místo v nich nezbylo pro dalších 131 zájemců.
Statistika vychází z údajů, které shromáždilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Ke konci loňského roku ministerstvo registrovalo přibližně 3200 poskytovatelů sociálních služeb. Podle ČSÚ statistika zahrnuje přesné údaje od 94 procent poskytovatelů; údaje nedodaly pouze některé menší organizace zajišťující nepobytové sociální služby.
Stát přesto zredukuje dotace
Poskytovatelé sociálních služeb se obávají, že v příštím roce nebudou mít dostatek peněz na provoz. Zatímco letos na to ministerstvo práce vyčlenilo celkem 6,8 miliardy korun, na příští rok počítá pouze se třemi miliardami korun. Hlavním zdrojem financování ústavů mají být podle představ úředníků úhrady od uživatelů péče; počítají také s větším zapojením zřizovatelů ústavů, jimiž jsou obvykle kraje.
Podle poskytovatelů péče může být snížení dotací přímo likvidační. Kritici jsou přesvědčeni, že ze systému financování sociální péče často zbytečně mizí peníze rozdělené státem ve formě příspěvku na péči.
