Jaké finanční ztráty utrpěl svět?

Kvůli hospodářskému poklesu

1,5 bilionu USD
představuje ztráta způsobená očekávaným dvouapůlprocentním poklesem globálního HDP. Jakoby ze světové hospodářské mapy zmizela Kanada.

Čínské hospodářství krize nezasáhla

10 procent
činilo podle poslední zprávy Evropské komise průměrné roční tempo růstu čínského HDP od roku 1978, kdy se nejlidnatější země světa začala otevírat světu.

Celkové výdaje na různé vládní zásahy

20 bilionů USD
je suma, kterou uvolnily vlády a centrální banky na ozdravení finančního sektoru i na povzbuzení poptávky v hospodářství. Lze ji rovněž označit za ztrátu, neboť účinek takové injekce je nejistý.

Ztráta pracovních míst na trhu práce

20 milionů
zničila globální krize, uvádí Mezinárodní organizace práce sídlící v Ženevě. Dalších minimálně pět milionů je podle její prosincové zprávy zahrnující 51 zemí "akutně ohroženo".

Těžko lze spočítat, kolik peněz napumpovaly vlády a centrální banky po celém světě do ekonomik, aby je vytáhly z nejhorší poválečné recese. Experti OSN v poslední analýze uvádějí 20 bilionů dolarů.

To by odpovídalo zhruba třetině globálního HDP. Ale v hlavách ekonomů hlodají pochybnosti. Dostaví se opravdu kýžené ozdravení, tedy takové, které se samo udrží - bez podpůrných zásahů vlád a centrálních bank? Poctivá odpověď zní, že to nikdo neví.

Další stimuly v USA?

Tím spíše, že oněch dvacet bilionů, zahrnujících injekce finančnímu sektoru (včetně úvěrových záruk) i rozpočtové pobídky k povzbuzení poptávky, nejspíš není konečná suma.

To zřetelně naznačuje například Larry Summers, hospodářský poradce prezidenta Baracka Obamy. "Recese minula," potvrdil časopisu Forbes. Ale hned dodal: "Vláda musí podniknout další akce na pomoc ekonomice, zejména pokud jde o trh práce."

Americký Kongres letos v únoru schválil zákon ("American Recovery and Reinvestment Act"), podle kterého bylo na povzbuzení poptávky v největší světové ekonomice vyčleněno 787 miliard dolarů.

Zhruba čtvrtina uvedené sumy připadá na daňové úlevy. Jádro programu ale tvoří různé projekty v infrastruktuře. Vláda však pamatuje například na delší podpory v nezaměstnanosti či na financování sociálních programů v jednotlivých státech americké Unie.

USA by měly především díky rozpočtovým stimulům a také extrémně nízkým sazbám centrální banky příští rok dosáhnout hospodářského růstu o 2,5 procenta, předpovídá OECD.

Je to ale vzestup na dluh. Federální finance skončily v posledním rozpočtovém roce (do konce září) v rekordně hlubokém schodku 1,4 bilionu dolarů, tedy skoro 10 procent HDP.

Kritika na čínskou hlavu

Silný polštář tlumící dopady globální recese poskytla ekonomice také Čína.

Peking s rozsáhlejší rozpočtovou injekcí původně nepočítal. Ale po pádu americké investiční banky Lehman Brothers v polovině září 2008 Peking "otočil" a už v listopadu byl schválen podpůrný balík v hodnotě čtyři biliony jüanů (asi 585 miliard dolarů). Vydatnost této injekce odpovídá 15 procentům čínského HDP za rok 2008.

Peking se ale nespokojil jenom s rozpočtovou expanzí. Čínské komerční banky "na pokyn shora" zahájily také expanzi úvěrovou.

Firmám a domácnostem od počátku letošního roku do konce listopadu poskytly nové půjčky v hodnotě odhadované na 9,6 bilionu jüanů (1,4 bilionu dolarů), meziročně o 30 procent více, sdělil agentuře Bloomberg Wang Chua-čching, člen čínské vládní Komise pro bankovní regulaci.

Největší část čínského balíku směřuje na výstavbu a modernizaci infrastruktury, což by mohla být příležitost také pro západní firmy dodávající zařízení a technologie. Ale miliardové sumy zároveň jdou na rozšíření exportních odvětví, nikoli na povzbuzení domácí spotřeby.

To se Západu nelíbí, neboť domácí spotřeba v Číně odpovídá jenom 35 procentům jejího HDP.

"Masivními vládními stimuly se dále vyhrocuje beztak už závažný problém s nadbytečnými kapacitami v čínském zpracovatelském průmyslu," varuje Obchodní komora EU v Pekingu.

Číňané také stále váhají se zhodnocením své měny - jüanu, což je podle západních expertů důkaz, že nemíní podporovat globální oživení na úkor své vlastní ekonomiky.