Čeští Romové nejsou nejdiskriminovanější menšinou EU, ohradila se vláda

Vláda se v pondělí ohradila proti evropskému průzkumu, který počátkem prosince označil české Romy za nejvíce diskriminovanou menšinou v Evropské unii. Ministr pro lidská práva Michael Kocáb řekl, že v Česku žije hodně romských intelektuálů, kteří umějí diskriminaci rozeznat a popsat, referovat o ni v zahraničí. Česká vláda se podle něj pokouší řešit problém otevřeně a transparentně, což ale neznamená, že může přijmout, že by čeští Romové byli nejdiskriminovanější v Unii.

Zlepšení podle Kocába vyplývá mimo jiné ze zprávy o kanadské imigraci, kterou vláda v pondělí probrala. Kabinet přijal i manuál pro česká velvyslanectví týkající se romské problematiky.

Agentura Evropské unie pro základní lidská práva (FRA) v prosinci uvedla, že za poslední rok zažilo 64 procent českých Romů diskriminaci kvůli svému etnickému původu. Podle agentury tak byli nejvíce diskriminovanou menšinou v EU. "Průměrný dotazovaný Rom se dostal do rizika diskriminace 4,6krát za posledních dvanáct měsíců," uvedla zpráva.

"Jsou zapojení, proto si uvědomují rozdíly"

Ředitelka kanceláře rady české vlády pro záležitosti romské komunity Gabriela Hrabaňová už dříve ale ČTK řekla, že podle jejího názoru je objektivní situace Romů v Česku lepší než v některých státech zejména východní Evropy. Mnohem horší životní podmínky podle ní mají například lidé žijící v romských osadách na Slovensku nebo Rumunsku.

Hrabaňová argumentovala relativně velkým zapojením českých Romů do společnosti. "Někde žijí v úplné segregaci, takže se proto s diskriminací ani nesetkají," míní Hrabaňová. Čeští Romové jsou podle ní většinovou společností v kontaktu, a proto si více uvědomují vzájemné rozdíly.

Vysoká míra diskriminace Romů panuje podle prosincové zprávy FRA také v Maďarsku, kde jí bylo podle zjištění agentury vystaveno 62 procent tamního romského etnika, v Polsku (59 procent) a Řecku (55 procent). Mezi Českou republiku a tyto státy se vklínila už jen Malta, kde bylo prý vystaveno diskriminaci 63 procent tamních afrických přistěhovalců.

FRA zkoumala zkušenosti příslušníků menšin s diskriminací v devíti oblastech každodenního života: při hledání práce nebo v zaměstnání, při zajišťování bydlení, ve zdravotnictví a v sociálních službách, ve školách, v kavárnách, restauracích, barech či nočních klubech, v obchodech a v bankách. Zjišťovala také, zda byli oběťmi trestných činů.

Největší míru diskriminace agentura shledala v přístupu ke vzdělání a k práci. Nedostatky ale prý panují i v dalších oblastech.