Dělnická strana čeká, zda zmizí z politické mapy. Připravila si plán B

Nejvyšší správní soud (NSS) ve středu rozhodne o tom, zda krajně pravicová Dělnická strana (DS) smí dále působit na české politické scéně. Soudci vyhlásí verdikt o návrhu vlády na rozpuštění strany. Podle vlády je DS nebezpečím pro demokracii, spolupracuje s neonacisty a jejím cílem je totalita. DS obvinění popírá, za návrhem vidí snahu o umlčení nepohodlné politické konkurence.

Soud návrh veřejně projednával čtyři dny v lednu. Dokazování již skončilo a padly závěrečné návrhy. Ve středu proto zbývá jen vyhlásit rozhodnutí, potvrdil mluvčí soudu František Emmert.

V jednací síni i před budovou soudu počkají na verdikt členové a příznivci Dělnické strany. "Určitě očekávám početnější účast lidí, kteří nás chtějí podpořit, než při minulých jednáních," řekl předseda DS Tomáš Vandas. Přijdou prý desítky lidí, potkají se půl hodiny před jednáním. Podle Vandasovy poznámky na komunitním serveru Facebook příznivci DS společně stanou "proti vládní mafii a zkorumpovaným gaunerům".

Vandase, místopředsedu DS Jiřího Štěpánka a člena předsednictva Martina Zbelu čeká po soudním jednání návštěva policejní stanice. Důvodem předvolání jsou projevy na prvomájové akci v Brně v roce 2009, informovala strana v tiskovém prohlášení.

Druhý pokus 

Vláda se již jednou pokusila dosáhnout rozpuštění strany. První návrh ale soud zamítl kvůli nedostatku důkazů. Tentokrát již podle odborníků vláda předložila lepší materiál. "Takhle by měla vypadat ta právní kultura," uvedl politolog a právník Miroslav Mareš.

Vláda argumentovala například svědectvím znalce, podle kterého Dělnická strana v symbolech i slovních projevech navazuje na hitlerovský nacionální socialismus. Advokát vlády Tomáš Sokol předložil soudu také desítky listinných důkazů. Zvláštní sedmičlenný senát zhlédl videozáznam z pouličních bitek v Litvínově-Janově a vyslechl policisty, kteří se zabývají extremismem. Naopak předvolaní členové DS vypovídat nechtěli, se soudem komunikoval jen Vandas, který stranu zastupoval.

Politologové, které oslovila ČTK, se přiklánějí spíše k názoru, že správní soud Dělnickou stranu rozpustí. Další odborníci ale upozorňují na to, že rozpuštění politické strany je v demokratickém státě krajním opatřením, které lze využít jen v naprosto nezbytných případech.

Ani případné rozhodnutí o rozpuštění zřejmě Dělnickou stranu nepřipraví o možnost kandidovat nějakým způsobem ve sněmovních volbách. Strana se může obrátit se stížností k Ústavnímu soudu, což by podle Vandase zřejmě využila. Druhou možností je kandidatura pod jiným názvem, například pod hlavičkou již existující Dělnické strany sociální spravedlnosti. "Určitě mají připravenou nějakou takovou druhou variantu," uvedl politolog Pavel Pečínka.

Kdy rozpustit politickou stranu? 

V prvním rozhodnutí o Dělnické straně soud naznačil, za jakých podmínek lze rozpustit politickou stranu. V prvé řadě musí vláda shromáždit dostatek důkazů o protiprávním chování strany. Podle zákona o sdružování v politických stranách je protiprávní například usilování o odstranění demokratických základů státu, snaha o uzurpování moci a potlačování rovnoprávnosti lidí. Vytýkané skutky musí být přičitatelné politické straně.

Dále musí vláda doložit, že strana představuje bezprostřední hrozbu pro demokratický právní stát. Je také nutné prokázat, že potlačení práva na sdružování v politických stranách je vyváženo potřebou ochrany nějakých jiných důležitých hodnot, například bezpečnosti státu a veřejného pořádku.