České společnosti podle předsedy ODS Mirka Topolánka opět hrozí porážka svobody jako v roce 1948, jen hlavní hnací silou demagogie a nenávisti už není komunistická strana.
Topolánek to uvedl ve středu na konferenci o zločinech komunistických režimů, která začala v předvečer výročí komunistického převratu v bývalém Československu.
"Opět vše závisí na tom, jestli uneseme odpovědnost za vlastní život. Nebo jestli svěříme svůj osud do rukou těch, kteří tvrdí, že štěstí se dá odhlasovat. Kteří tvrdí, že většina může všechno. Kteří tvrdí, že co je demokratické, je také správné. Kteří tvrdí, že veřejný zájem a kolektivní práva stojí nad zájmem osobním a nad individuální svobodou," uvedl Topolánek.
Síla obušků, síla slibů
Předseda ODS poznamenal, že v poválečné éře komunisté tvrdili, že za bídu mohou šmelináři a kulaci, zatímco současní populisté z nynější hospodářské krize viní liberály a trh. "Tehdy mělo být spásou znárodnění výrobních prostředků. Dnes ji přátelé nesvobody a neodpovědnosti vidí ve vyrábění dluhů. Chceme jim opět naletět a vyměnit svobodu za kus žvance," dotázal se předseda ODS.
Varoval přitom před návratem formální demokracie, "prázdné skořápky sloužící tyranii většiny".
Totalita podle Topolánka nepotřebuje zničit demokracii, ale svobodu, a to třeba i zneužitím formálních demokratických institucí. Může stejně dobře vítězit tvrdou silou obušků jako měkkou silou slibů, může se stejně dobře prosadit přímou revolucí, kvaziústavním pučem nebo plíživým postátňováním individuálních svobod prostřednictvím parlamentní většiny, poznamenal předseda ODS.
Zradou svobody a službou tyranii podle něj byl v období po druhé světové válce zákaz pravicových stran a vznik Národní fronty, omezení svobodného podnikání, vlastnictví a svobody slova. "Zradili jsme svobodu a posloužili tyranii, když jsme po válce zatočili nejprve s právy Němců, pak s právy kapitalistů a nakonec se všemi našimi individuálními svobodami, které se příčily nově nastupujícími kolektivismu," uvedl Topolánek.
Miroslav Mareš: Současní komunisté a únor 1948 - čtěte ZDE
Lidé si v katedrále sv. Víta připomněli únor 1948 - čtěte ZDE
Na konferenci vystoupil také končící ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. Upozornil na fakt, že zkoumání a odhalování komunistických zločinů nesmí skončit, je nutné v tom pokračovat až do odhalení poslední oběti a viníka.
Místopředseda Senátu Jiří Liška (ODS) připomněl, že 20 let po pádu komunismu se podařilo jeho zločiny potrestat jen v několika málo ojedinělých případech. Příčinu mimo jiné v tom, že v postkomunistické společnosti na tom chybí dostatečná dohoda. "Režim velmi obratně pracoval s tím, aby téměř ze všech učinil spoluviníky, aby se každý alespoň nějakým způsobem podílel na jeho chodu," uvedl.
Konference o zločinech komunismu začala ve středu, skončí v pátek. Na závěr mají její účastníci přijmout deklaraci. Na úvod dnešního dne věnovali dvě minuty ticha kubánskému disidentu Orlandu Zapatovi, který zemřel v havanské věznici po dvouměsíční hladovce na protest proti podmínkám svého věznění. Podle Komise pro lidská práva a národní usmíření je to od počátku 70. let první politický vězeň na Kubě, který zemřel v době věznění.
