Na tiskové konferenci uspořádané v závěru výroční schůze čínského parlamentu premiér prohlásil, že odpovědnost za "vážné poškození" vztahů leží na Spojených státech, které by měly podniknout kroky k nápravě.
Wen naznačil, že roztržku způsobenou nedávnými kroky Washingtonu Peking nepovažuje za uzavřenou. Příčinou ochlazení vztahů byly kromě dodávek zbraní Tchaj-wanu a setkání Obamy s tibetským duchovním vůdcem neshody v názorech na problémy světového obchodu a americká kritika metod, jakými Čína kontroluje internetový provoz.
O vztazích Číny s Tchaj-wanem ale premiér hovořil spíše smířlivě. Prohlásil, že "spor mezi bratry nemůže ignorovat krevní pouto" a vyjádřil přesvědčení, že přetrvávající problémy se podaří vyřešit.
Čínský premiér se v odpovědi na dotazy novinářů vrátil i k diplomatickému incidentu na loňském summitu o klimatických změnách v Kodani. Wen Ťia-pao tam byl kritizován za neúčast na schůzce světových vůdců, které se zúčastnil i Barack Obama. Wen v neděli prohlásil, že o schůzce nebyl formálně informován a nedostal ani pozvání. Záležitost označil za "dosud nevysvětlenou záhadu".
Tisková konference následovala po skončení pravidelného výročního zasedání čínského parlamentu. Po dvoutýdenním jednání poslanci schválili státní rozpočet a volební reformu, která odstraňuje nevyvážené zastoupení městských a venkovských oblastí ve Všečínském shromáždění lidových zástupců.
Předseda zákonodárného shromáždění Wu Pang-kuo v závěrečném projevu k poslancům prohlásil, že řešení nynějších hospodářských problémů musí země hledat v souladu se zájmy dlouhodobého rozvoje. Za úkol číslo jedna označil zajištění rovnováhy mezi zachováním trvalého hospodářského růstu a celkovou restrukturalizací ekonomiky.
Čína se vyhnula důsledkům globální finanční krize jen díky masivním úvěrům a vládním stimulům v celkové výši kolem 1,4 bilionu dolarů (téměř 26 bilionů korun). Přestože hospodářský růst se v posledním čtvrtletí loňského roku vrátil na 10,7 procenta, ekonomický výhled je podle čínských expertů nejistý.
Wen naznačil, že roztržku způsobenou nedávnými kroky Washingtonu Peking nepovažuje za uzavřenou. Příčinou ochlazení vztahů byly kromě dodávek zbraní Tchaj-wanu a setkání Obamy s tibetským duchovním vůdcem neshody v názorech na problémy světového obchodu a americká kritika metod, jakými Čína kontroluje internetový provoz.
O vztazích Číny s Tchaj-wanem ale premiér hovořil spíše smířlivě. Prohlásil, že "spor mezi bratry nemůže ignorovat krevní pouto" a vyjádřil přesvědčení, že přetrvávající problémy se podaří vyřešit.
Čínský premiér se v odpovědi na dotazy novinářů vrátil i k diplomatickému incidentu na loňském summitu o klimatických změnách v Kodani. Wen Ťia-pao tam byl kritizován za neúčast na schůzce světových vůdců, které se zúčastnil i Barack Obama. Wen v neděli prohlásil, že o schůzce nebyl formálně informován a nedostal ani pozvání. Záležitost označil za "dosud nevysvětlenou záhadu".
Tisková konference následovala po skončení pravidelného výročního zasedání čínského parlamentu. Po dvoutýdenním jednání poslanci schválili státní rozpočet a volební reformu, která odstraňuje nevyvážené zastoupení městských a venkovských oblastí ve Všečínském shromáždění lidových zástupců.
Čína mohutně investuje. Vyhne se bublinám? - čtěte ZDE
Čína letos: Růst osm procent a devět milionů nových míst - čtěte ZDE
Předseda zákonodárného shromáždění Wu Pang-kuo v závěrečném projevu k poslancům prohlásil, že řešení nynějších hospodářských problémů musí země hledat v souladu se zájmy dlouhodobého rozvoje. Za úkol číslo jedna označil zajištění rovnováhy mezi zachováním trvalého hospodářského růstu a celkovou restrukturalizací ekonomiky.
Čína se vyhnula důsledkům globální finanční krize jen díky masivním úvěrům a vládním stimulům v celkové výši kolem 1,4 bilionu dolarů (téměř 26 bilionů korun). Přestože hospodářský růst se v posledním čtvrtletí loňského roku vrátil na 10,7 procenta, ekonomický výhled je podle čínských expertů nejistý.
