Alžběta Pezoldová z hlubocké větve šlechtického rodu Schwarzenbergů neuspěla ve svém sporu s kanceláří prezidenta republiky a Správou Pražského hradu. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že tři pozemky nedaleko Zlaté uličky v době smrti Adolfa Schwarzenberga již šlechtici nepatřily.
Schwarzenberg zemřel v roce 1950, majetek však přešel na stát už v roce 1948. Rozhodnutí není pravomocné, advokát Pezoldové Viktor Rossmann se proti němu odvolá.
Soudce Radek Paclík své rozhodnutí vysvětlil také tím, že Pezoldová není oprávněna dožadovat se majetku po Adolfu Schwarzenbergovi. I Nejvyšší soud (NS) totiž již koncem ledna potvrdil, že jediným dědicem po něm je Karel Schwarzenberg.
"Alžběta Pezoldová není dědičkou po Adolfu Schwarzenbergovi. Nemá tedy důvod podávat tuto žalobu," prohlásil Paclík. Podobně u soudu argumentovala také právnička Správy Pražského hradu Julie Pítrová, podle níž neměl soud spor o pozemky v rozloze zhruba 55 metrů čtverečních vůbec projednávat.
Spor o pražské paláce Pezoldová prohrála, nemá nárok ani na pozemky - čtěte ZDE
Pezoldová vyhrála soud o Schwarzenberskou hrobku - čtěte ZDE
Pezoldová však s lednovým usnesením NS zásadně nesouhlasí. "Toto rozhodnutí není logické, paní hraběnka je dcerou Jindřicha Schwarzenberga, zákonného dědice Adolfa Schwarzenberga," řekla po skončení čtvrtečního jednání mediální zástupkyně Pezoldové Martina Pařízková. Dodala, že Pezoldová nespáchala žádný zločin, aby jí dědické právo mohlo být odepřeno.
Rossmann dodal, že proti usnesení Nejvyššího soudu podá ústavní stížnost. Podle něj totiž NS vycházel z rozhodnutí rakouského dědického soudu, který ustanovil univerzálním dědicem Jindřicha Schwarzenberga jeho adoptivního syna Karla. "Toto rozhodnutí je nepravomocné a nemůže být použito na nemovitosti v České republice," uvedl právník.
Spor o stovy nemovitostí
Soudce však podle svých slov nerozhodoval pouze na základě usnesení NS. Žalobu zamítl také proto, že podle Ústavního soudu není přípustné obcházet pomocí soudních sporů restituční zákon. Z podobných důvodů zamítl již počátkem února Městský soud v Praze další žalobu Pezoldové týkající se pozemků na Hradčanech u Schwarzenberského a Salmovského paláce. Pravomocně rozhodl, že ani ty Schwarzenbergovi v době smrti nepatřily.
Pezoldová si v Česku dělá nárok na stovky nemovitostí z někdejšího majetku hlubocké větve Schwarzenbergů, jehož hodnotu dnes odborníci odhadují na 40 miliard korun. Soudila se například o zámky v Hluboké nad Vltavou a Českém Krumlově, budovu pivovaru Bohemia Regent v Třeboni a několik domů v Praze na Smíchově.
Soudy její nároky dosud odmítaly vzhledem k tomu, že celý majetek, o nějž Pezoldová usiluje, přešel na stát před 25. únorem 1948. Byl zestátněn na základě zákona Lex Schwarzenberg. Právní zástupce Pezoldové tvrdí, že je tato právní norma v rozporu s ústavou. Šlechtična proto podala stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku s tím, že ČR porušuje konvenci o lidských právech.
