Vítěz konkurzu na nového ředitele Národní galerie, který se konal včera v Praze, je "na světě", jeho jméno však zná pouze dvanáct členů mezinárodní komise.

Protokol s pořadím sedmi kandidátů - potenciálních nástupců Milana Knížáka - předají ministrovi kultury teprve dnes. Ten s největší pravděpodobností možného kandidáta hned nezveřejní.

"Ministr se bude chtít nejprve podrobně seznámit s hodnocením komise," říká tiskový mluvčí ministra Jan Cieslar. Přitom během včerejšího celodenního rozhodovaní se zdálo, že není vyloučeno, že jméno vítěze již zazní.

Z opatrného postupu komise lze odhadovat, že vítěz konkurzu není jednoznačný. Výsledek výběrového řízení je navíc pouze doporučením, ministr se jím nemusí řídit.

Férové, ale rozpolcené

Zatímco porotci jsou vázáni do vyhlášení výsledku mlčením, někteří uchazeči včerejší výběrové řízení komentovali: "Proběhlo to férově a příjemně," řekl ČTK kurátor Richard Drury.

"Svou koncepci jsem postavila hodně na managementu, myslím, že je to pro Národní galerii důležité. Měla jsem ale pocit, že to někteří členové komise nepovažují za důležité," prohlásila galeristka Monika Burian, která se o místo ředitelky také uchází. V komisi podle ní vládne určité rozpolcení, část jejích členů se prý obává změny.

"Trochu to asi vyplývá z naší národní povahy," dodala Burian. Porota rozhodovala nejen na základě předložených projektů jednotlivých uchazečů. "Rozhodující není jenom dobrá koncepce, ale také síla osobnosti, která ji předkládá," řekl včera pro Radiožurnál ještě před začátkem konkurzu předseda výběrové komise Michal Stehlík, děkan Filozofické fakulty UK. Dvanáctičlenná mezinárodní komise vybírala ze sedmi kandidátů.

I když uchazeči odesílali své koncepce anonymně, šéf komise nezastíral, že s velkou jistotou tušili, kdo je autorem které přihlášky. "Kdo zná zdejší scénu, pozná, o koho jde," prohlásil Stehlík. Komise se navíc na závěr včerejšího rozhodování s jednotlivými uchazeči setkala. Měla tak možnost vyptat se jich na podrobnosti jejich koncepcí.

Jména zúčastněných byla navíc již dopředu známá. Tři z nich ministerstvo kultury k účasti v konkurzu vyzvalo - Marka Pokorného, ředitele Moravské galerie, Víta Vlnase, šéfa Sbírky starého umění NG, a kunsthistorika a kurátora Jiřího Fajta.

Čtvrtým byl Milan Knížák, který se, jak uvedla ČTK, sám prozradil poznámkou v motivačním dopisu, že od roku 1999 Národní galerii vede. Zbývajícími kandidáty byli kurátor Galerie Středočeského kraje Richard Drury, galeristka Monika Burian, Nicole Štávová z aukční síně Christie's a Vilma Anýžová z ministerstva zahraničí. Z těchto čtyř byl však jeden z konkurzu vyřazen, protože nesplňoval formální podmínky.

Prozrazený Knížák

Ministerstvo vyzvalo ještě další dva muže, kteří by podle názoru expertů mohli galerii vést, a to šéfa Galerie Rudolfinum Petra Nedomu a rektora Vysoké školy uměleckoprůmyslové Pavla Lišku. Ti však účast v konkurzu odmítli. Osmašedesátiletý Liška se omluvil kvůli svému věku, Nedoma zase nehodlá opustit své současné místo. "Domnívám se, že Galerie Rudolfinum jako Kunsthalle je v některých ohledech na srovnatelné úrovni se sbírkovými institucemi," prohlásil pro ČTK Nedoma.

Výběrová komise měla evropskou úroveň. Jejím členem byl například Albrecht Schröder, ředitel vídeňské Albertiny, Peter-Klaus Schuster, bývalý ředitel berlínských muzeí, a ředitel bavorských Státních sbírek nebo Gunnar B. Kvaran, šéf Astrup Fearnley Museum v Oslu, jenž se podílel například i na českých výstavách (Damien Hirst v Rudolfinu).

Z českých odborníků se výběru Knížákova nástupce zúčastnili Tomáš Vlček, šéf sbírky moderního a současného umění NG, nebo Marta Smolíková, odbornice na kulturní management.

Výběrové řízení má od začátku velkou publicitu. Postaral se o ni současný šéf galerie Milan Knížák, který prohlásil, že své místo hodlá opustit až na konci příštího roku.

Oproti tomu ministr kultury Václav Riedlbauch, jenž má pravomoc šéfa galerie kdykoliv odvolat, od začátku říká, že záleží na dohodě se zvoleným nástupcem.

Související