Vývoj HDP v členských státech Evropské unie
členský stát
EU
HDP v 2009 HDP v 2010 HDP v 2011
Belgie-3,11,31,6
Německo-51,21,6
Irsko-7,1-0,93
Řecko-2-3-0,5
Španělsko-3,6-0,40,8
Francie-1,21,31,5
Itálie-50,81,4
Kypr-1,7-0,41,3
Lucembursko-3,422,4
Malta-1,91,11,7
Nizozemsko-41,31,8
Rakousko-3,61,31,6
Portugalsko-2,70,50,7
Slovinsko-7,81,11,8
Slovensko-4,72,73,6
Finsko-7,81,42,1
Eurozóna-4,10,91,5
Bulharsko-502,7
Česká republika-4,21,62,4
Dánsko-4,91,61,8
Estonsko-14,10,93,8
Lotyšsko-18-3,53,3
Litva-15-0,63,2
Maďarsko-6,302,8
Polsko1,72,73,3
Rumunsko-7,10,83,5
Švédsko-4,91,82,5
Vel. Británie-4,91,22,1
Evrop. unie-4,211,7
Zdroj: Prognóza Evropské komise

Česká ekonomika letos podle Evropské komise poroste o 1,6 procenta a příští rok o 2,4 procenta. Brusel tak ve středeční prognóze zlepšil podzimní odhad, v němž pracoval pro letošek s růstem ve výši 0,8 procenta a pro rok 2011 ve výši 2,3 procenta. Loni česká ekonomika pod tíhou dopadů celosvětové hospodářské klesla o 4,2 procenta.

Aktuální odhad Bruselu je ještě o něco optimističtější než prognóza českého ministerstva financí, které proti EK čeká letos růst o 0,1 procentního bodu nižší. V očekávání pro příští rok se ale shodují.

Současně ale komise podotkla, že současná krize odhalila strukturální problémy v českých veřejných financích, které byly dosud maskovány příjmy z vysokých růstů v dřívějších letech.  

Komise v materiálu při popisu situace v ČR připomíná zhoršení stavu veřejných financí (deficit v roce 2008 ve výši 2,7 procenta HDP a loni ve výši 5,9 procenta) a potřebu jejich konsolidace. Pro letošek i příští rok by měl dosáhnout 5,7 procenta.

Vzhledem ke zhoršení rozpočtových deficitů podle Bruselu fiskální nerovnováha představuje jednu z hlavních obav v české ekonomice v krátkodobém i střednědobém horizontu.

"Prognóza EK se pro české HDP dostala přesně na úrovně, kde růst vidí UniCredit Bank. Z hlediska struktury růstu nesdílíme jen letošní optimismus EK ohledně růstu stavebních investic. Důležitým bodem prognózy je potvrzení, že Česko nečekají žádné problémy z hlediska vnější rovnováhy ekonomiky, s čímž lze plně souhlasit," uvedl analytik UniCredit bank Pavel Sobíšek.

Nezaměstnanost v Česku EK pro letošek odhaduje na 8,3 procenta. Příští rok by nicméně měla klesnou na osm procent. Inflace by naopak měla z letos očekávaného jednoho procenta stoupnout v roce 2011 na 1,3 procenta.

Naděje na růst v eurozóně

Evropská komise v makroprognóze vylepšila odhady růstu ekonomiky i některých dalších zemí EU i eurozóny. Hrubý domácí produkt (HDP) celé evropské sedmadvacítky by letos měl růst o rovné jedno procento a zemí platících eurem o 0,9 procenta. Na podzim přitom ještě komise očekávala růst o 0,7 procenta v obou zónách.

V příštím roce by mělo hospodářství unie růst o 1,7 procenta a v eurozóně o 1,5 procenta. To je proti podzimnímu odhadu jen nepatrné vylepšení odhadu ekonomiky EU o 0,1 procentního bodu, v případě eurozóny zůstala prognóza beze změny.

"Vylepšený odhad ekonomického růstu pro letošní rok je dobrá zpráva pro Evropu. Nyní musíme zajistit, že tento růst nebude vykolejen riziky spojenými s finanční stabilitou," řekl novinářům eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn.

Zadlužené Řecko nadále v recesi

Ne všechny výhledy jsou však optimistické. Hned několik členských států EU i nadále zůstává v hospodářské recesi, přestože ve většině z nich ekonomika oživuje. Nejvíce by se měl letos propadnout HDP Lotyšska, a to o 3,5 procenta, v příštím roce by ale již měl vzrůst o 3,3 procenta.

S recesí se bude i nadále potýkat silně zadlužené Řecko, jehož ekonomika se má letos propadnout o tři procenta a v příštím roce o 0,5 procenta. A ohroženy jsou i další země z jihu Evropy.

S recesí má podle odhadu komise letos bojovat ještě Španělsko (-0,4 procenta) či Irsko (-0,9 procenta). Obě tyto země spolu s Itálií, Řeckem a Portugalskem tvoří skupinu označovanou finančními trhy jako PIIGS a potýkají se se špatným stavem veřejných financí. Portugalsko přitom bývá označováno jako nejpravděpodobnější nástupce Řecka, jemuž chtějí státy eurozóny a Mezinárodní měnový fond půjčit v příštích třech letech 110 miliard eur (zhruba 2,8 bilionu korun).

Se zhoršením veřejných financí se ale potýká celá Evropská unie i eurozóna. Od roku 2008 přitom schodek celé evropské sedmadvacítky vzrostl trojnásobně a v letošním roce by měl dosáhnout 7,2 procenta HDP. Celkem dva členské státy mají mít letos dokonce deficit větší než deset procent HDP, nejde ovšem o Řecko, jehož schodek má letos dosáhnout 9,3 procenta HDP a v příštím roce má vzrůst na 9,9 procenta HDP.

S největšími deficity se potýká Irsko a Velká Británie. Irsko loni hospodařilo se schodkem 14,3 procenta HDP, který byl nejvyšší v celé unii. Letos by se ale situace příliš neměla zlepšit a deficit by měl dosáhnout 11,7 procenta HDP a v příštím roce dokonce 12,1 procenta HDP. Podobný vývoj čeká i Velkou Británii, jejíž rozpočtový schodek by měl letos činit 12 procent HDP a v roce 2011 deset procent.