členský stát EU | HDP v 2009 | HDP v 2010 | HDP v 2011 |
Belgie | -3,1 | 1,3 | 1,6 |
Německo | -5 | 1,2 | 1,6 |
Irsko | -7,1 | -0,9 | 3 |
Řecko | -2 | -3 | -0,5 |
Španělsko | -3,6 | -0,4 | 0,8 |
Francie | -1,2 | 1,3 | 1,5 |
Itálie | -5 | 0,8 | 1,4 |
Kypr | -1,7 | -0,4 | 1,3 |
Lucembursko | -3,4 | 2 | 2,4 |
Malta | -1,9 | 1,1 | 1,7 |
Nizozemsko | -4 | 1,3 | 1,8 |
Rakousko | -3,6 | 1,3 | 1,6 |
Portugalsko | -2,7 | 0,5 | 0,7 |
Slovinsko | -7,8 | 1,1 | 1,8 |
Slovensko | -4,7 | 2,7 | 3,6 |
Finsko | -7,8 | 1,4 | 2,1 |
Eurozóna | -4,1 | 0,9 | 1,5 |
Bulharsko | -5 | 0 | 2,7 |
Česká republika | -4,2 | 1,6 | 2,4 |
Dánsko | -4,9 | 1,6 | 1,8 |
Estonsko | -14,1 | 0,9 | 3,8 |
Lotyšsko | -18 | -3,5 | 3,3 |
Litva | -15 | -0,6 | 3,2 |
Maďarsko | -6,3 | 0 | 2,8 |
Polsko | 1,7 | 2,7 | 3,3 |
Rumunsko | -7,1 | 0,8 | 3,5 |
Švédsko | -4,9 | 1,8 | 2,5 |
Vel. Británie | -4,9 | 1,2 | 2,1 |
Evrop. unie | -4,2 | 1 | 1,7 |
Zdroj: Prognóza Evropské komise |
Česká ekonomika letos podle Evropské komise poroste o 1,6 procenta a příští rok o 2,4 procenta. Brusel tak ve středeční prognóze zlepšil podzimní odhad, v němž pracoval pro letošek s růstem ve výši 0,8 procenta a pro rok 2011 ve výši 2,3 procenta. Loni česká ekonomika pod tíhou dopadů celosvětové hospodářské klesla o 4,2 procenta.
Aktuální odhad Bruselu je ještě o něco optimističtější než prognóza českého ministerstva financí, které proti EK čeká letos růst o 0,1 procentního bodu nižší. V očekávání pro příští rok se ale shodují.
Současně ale komise podotkla, že současná krize odhalila strukturální problémy v českých veřejných financích, které byly dosud maskovány příjmy z vysokých růstů v dřívějších letech.
Komise v materiálu při popisu situace v ČR připomíná zhoršení stavu veřejných financí (deficit v roce 2008 ve výši 2,7 procenta HDP a loni ve výši 5,9 procenta) a potřebu jejich konsolidace. Pro letošek i příští rok by měl dosáhnout 5,7 procenta.
Vzhledem ke zhoršení rozpočtových deficitů podle Bruselu fiskální nerovnováha představuje jednu z hlavních obav v české ekonomice v krátkodobém i střednědobém horizontu.
"Prognóza EK se pro české HDP dostala přesně na úrovně, kde růst vidí UniCredit Bank. Z hlediska struktury růstu nesdílíme jen letošní optimismus EK ohledně růstu stavebních investic. Důležitým bodem prognózy je potvrzení, že Česko nečekají žádné problémy z hlediska vnější rovnováhy ekonomiky, s čímž lze plně souhlasit," uvedl analytik UniCredit bank Pavel Sobíšek.
Nezaměstnanost v Česku EK pro letošek odhaduje na 8,3 procenta. Příští rok by nicméně měla klesnou na osm procent. Inflace by naopak měla z letos očekávaného jednoho procenta stoupnout v roce 2011 na 1,3 procenta.
Naděje na růst v eurozóně
Evropská komise v makroprognóze vylepšila odhady růstu ekonomiky i některých dalších zemí EU i eurozóny. Hrubý domácí produkt (HDP) celé evropské sedmadvacítky by letos měl růst o rovné jedno procento a zemí platících eurem o 0,9 procenta. Na podzim přitom ještě komise očekávala růst o 0,7 procenta v obou zónách.
V příštím roce by mělo hospodářství unie růst o 1,7 procenta a v eurozóně o 1,5 procenta. To je proti podzimnímu odhadu jen nepatrné vylepšení odhadu ekonomiky EU o 0,1 procentního bodu, v případě eurozóny zůstala prognóza beze změny.
"Vylepšený odhad ekonomického růstu pro letošní rok je dobrá zpráva pro Evropu. Nyní musíme zajistit, že tento růst nebude vykolejen riziky spojenými s finanční stabilitou," řekl novinářům eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn.
Zadlužené Řecko nadále v recesi
Ne všechny výhledy jsou však optimistické. Hned několik členských států EU i nadále zůstává v hospodářské recesi, přestože ve většině z nich ekonomika oživuje. Nejvíce by se měl letos propadnout HDP Lotyšska, a to o 3,5 procenta, v příštím roce by ale již měl vzrůst o 3,3 procenta.
S recesí se bude i nadále potýkat silně zadlužené Řecko, jehož ekonomika se má letos propadnout o tři procenta a v příštím roce o 0,5 procenta. A ohroženy jsou i další země z jihu Evropy.
S recesí má podle odhadu komise letos bojovat ještě Španělsko (-0,4 procenta) či Irsko (-0,9 procenta). Obě tyto země spolu s Itálií, Řeckem a Portugalskem tvoří skupinu označovanou finančními trhy jako PIIGS a potýkají se se špatným stavem veřejných financí. Portugalsko přitom bývá označováno jako nejpravděpodobnější nástupce Řecka, jemuž chtějí státy eurozóny a Mezinárodní měnový fond půjčit v příštích třech letech 110 miliard eur (zhruba 2,8 bilionu korun).
Se zhoršením veřejných financí se ale potýká celá Evropská unie i eurozóna. Od roku 2008 přitom schodek celé evropské sedmadvacítky vzrostl trojnásobně a v letošním roce by měl dosáhnout 7,2 procenta HDP. Celkem dva členské státy mají mít letos dokonce deficit větší než deset procent HDP, nejde ovšem o Řecko, jehož schodek má letos dosáhnout 9,3 procenta HDP a v příštím roce má vzrůst na 9,9 procenta HDP.
S největšími deficity se potýká Irsko a Velká Británie. Irsko loni hospodařilo se schodkem 14,3 procenta HDP, který byl nejvyšší v celé unii. Letos by se ale situace příliš neměla zlepšit a deficit by měl dosáhnout 11,7 procenta HDP a v příštím roce dokonce 12,1 procenta HDP. Podobný vývoj čeká i Velkou Británii, jejíž rozpočtový schodek by měl letos činit 12 procent HDP a v roce 2011 deset procent.