Se slavnější filmovou přehlídkou se v Benátkách potká 12. ročník mezinárodního bienále architektury. Ve výstavním komplexu Giardini a Arsenal se od včerejšího dne představuje čtyřiapadesát národních expozic, mezi nimi se pokouší česká výstava upoutat pozornost něčím výjimečným: architekt Martin Rajniš, který je například autorem Poštovny na Sněžce a který letos reprezentuje českou i slovenskou architekturu ve společném pavilonu, totiž zavrhnul tradiční výstavní metody.

Své návštěvníky chce získat pro ideu "přirozené architektury". Stejnojmenná výstava v Benátkách potrvá do 21. listopadu.

Stodola, rozhledny a věže

Na první pohled má diváky oslovit vůně a struktura dřeva. Šestašedesátiletý architekt pracuje nejčastěji právě s tímto materiálem a pro Benátky se rozhodl zopakovat v malém měřítku některé své realizace. "Přirozená architektura je živá, a proto není výstava navržena jako muzejní expozice, ale jako autentické prostředí," uvádí architekt.

Už před pavilonem vymezují cestu stěny z "nasucho" poskládaných prken, jakási zenová stezka, která má přistupujícím divákům odfiltrovat rušivé okolí a naladit je na chystaný zážitek. Divák uvidí celou expozici nejprve průzory mezi prkny, boční stěny výstavního prostoru jsou pokryty zrcadlící fólií, vzniká tak efekt nekonečného prostoru, ve kterém je ve skutečnosti postaveno šest objektů.

Martin Rajniš se svým ateliérem E-mrak vybral pro bienále čtyři již realizované stavby a dvě, které jsou teprve ve výstavbě, všechny zmenšené v poměru 1:6. V Benátkách se tak "ocitla" Stodola Maxov, Věž Blanka a Věž Scholzberg stojící v Jizerských horách, Věž Mamka v Krušných horách, Věž Bára II v Chrudimi a Hráň u Slavonic.

Nejznámější z nich je zřejmě chrudimská Věž Bára, jejíž kolaudaci provázely dramatické okolnosti. Rozhledna sestavená s minimem spojů ve tvaru jehlanu, kterou jistila kovová táhla, byla dostavěna v roce 2008.

Čtyři dny po jejím zpřístupnění však stavbu zničila silná bouřka - větrný vír stavbu nadzvedl a změnil v hromadu trosek. Do roka byla postavena Bára II., která je nepatrně nižší než původní věž a dimenzovaná tak, aby odolala vichřici s nárazem větru až dvě stě kilometrů za hodinu.

Dřevo vedle moderny

Česká výstava v Benátkách se má stát konkrétním důkazem "přirozené architektury", tedy takové, která maximálně respektuje "přirozenost přírody" například tím, že využívá materiál z dosažitelného okolí. "Přirození" architekti také nemají v lásce pseudoekologické technologie, které jsou často příliš nákladné.

Všechny práce Martina Rajniše však nejsou přírodního charakteru, jak by se z jeho portfolia posledních let mohlo zdát. Rajniš, spoluzakladatel Komory architektů, který prošel proslulou Školkou architektury SIALu, je podepsán například i pod návrhem obchodního domu na Národní třídě v Praze, někdejšího Máje, a podílel se i na projektech moderního centra Smíchov.

Mezinárodní bienále architektury v Benátkách má, podobně jako jiné přehlídky, i své ceny. Ještě není jasné, komu mezinárodní porota dá cenu za nejlepší expozici na bienále a zda si její pozornost vyslouží i Pavilon České a Slovenské republiky. Laureát Zlatého lva za celoživotní přínos však již byl zveřejněn. Letos cenu získá holandský architekt Rem Koolhaas.

Vlevo a nahoře uprostřed je věž Bára II, vpravo nahoře Ateliér nad řekou a dole Poštovna na Sněžce. 

Související