Na sklonku léta 1952 poznal Josef Charousek, co znamená být synem "vesnického boháče". Bylo mu sedmnáct a chystal se nastoupit do posledního ročníku Vyšší rolnické školy v Kadani. Domů mu ale k začátku školního roku přišlo oznámení, že ve škole končí.

"Měli jsme největší usedlost v obci a otec odmítal vstoupit do JZD, což byl v té době docela problém," vzpomíná Charousek. Místo maturity ho pak čekala nucená práce na státním statku stovky kilometrů od domova.

Případy jako ten Charouskův začala po šedesáti letech šetřit policie. "Ti lidé byli vyloučeni kvůli svému původu a to jednoznačně odporovalo zákonům i ústavě," říká Jitka Krystlová z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Celkově postihly čistky zhruba pět set dětí. Policie teď chce dohledat všechny, kteří se na tom podíleli.

"Převýchova bude nutná"

Represemi na školách se komunistický režim snažil připravit si půdu k násilné kolektivizaci venkova. Na jaře 1952 nařídil Ústřední výbor KSČ vytipovat všechny děti větších sedláků, jež studovaly střední a vysoké školy zemědělského zaměření.

"Jde o očistu škol od nepřátelských živlů, proto musí být provedení akce svěřeno politicky vyspělým pracovníkům," uváděla tajná směrnice, kterou Gottwaldovo vedení posílalo krajským funkcionářům.

Vyhazování mělo probíhat během prázdnin, což mělo zabránit "rozruchu" ve třídách. "Vyloučení žáci budou umístněni ve státních statcích, aby byli vytrženi z vlivu svých rodičů a umožnila se jejich převýchova," dodávaly pokyny.

Josefa Charouska tyto směrnice dostihly koncem srpna, kdy si ho pozvali na krajský výbor do Karlových Varů. "Seděla tam komise, kterou vedl zemědělský referent. Že budu vyloučen, mi přímo neřekli, pouze mě přesvědčovali, abych jako mladý, "uvědomělý" člověk působil na otce, aby vstoupil do družstva," vypráví Charousek.

Po několika dnech mu došlo nařízení, aby se místo studia okamžitě hlásil na statku poblíž Ostravy. "Nejdřív jsem nevěřil, že je to definitivní, a zůstal jsem doma. Po pár týdnech však přišli "esenbáci" a hrozili, že když neodejdu, odvedou mě v želízkách," říká.

Na Ostravsku strávil půl roku a poté jej odvedli na vojnu. Jeho rodina pak měla stále větší problémy plnit předepsané dodávky mléka a obilnin. "Nakonec otec souhlasil se vstupem do JZD, jinak by skončil ve vězení," dodává Charousek.

Kolektivizace před soudem

Policisté nyní zkoumají, zda ještě žijí lidé, kteří nesli za tehdejší represe odpovědnost.

"Jde například o členy těch krajských komisí, v nichž kromě funkcionářů KSČ seděli i členové svazu mládeže," říká vyšetřovatelka Jitka Krystlová. Podobně tak začal její úřad před třemi lety také s vyšetřováním samotného vyhánění sedláků z usedlostí a zabavování jejich majetků. Před soud se zatím dostaly dva případy. 

"Návrh zásad k provedení očisty zemědělských škol od dětí vesnických boháčů"