Napětí mezi Bruselem a Paříží sílí. Evropská komise se ve středu totiž rozhodla, že vůči Francii zahájí právní kroky. Nerespektuje prý evropská pravidla volného pohybu osob.
Před oficiálním krokem ale Francii dala poslední šanci. Do půlky října může přijít s jasným příslibem a konkrétními daty. Pokud tak neučiní, půjde před soud.
Pia Hansenová, mluvčí komise, přečetla prohlášení, v němž komisaři zdůraznili, že členské země mají právo zajišťovat pořádek na svém území, ale musí také respektovat unijní normy a pravidla a vyhýbat se veškeré diskriminaci, zejména pak na základě národnosti či etnika.
Komise, která v EU dohlíží na dodržování pravidel, se zabývala analýzou situace kolem vyhošťování Romů, kterou vypracovala lucemburská komisařka Viviane Redingová.
Ta před pár týdny prohlásila, že Paříž unijní normy porušuje. Postup tamních úřadů dokonce označila za ostudný, což následně vyvolalo mezi Bruselem, Lucemburskem a Paříží diplomatickou přestřelku.
Rumunský prezident požádal Sarkozyho, aby zastavil vyhošťování Romů z Francie - čtěte ZDE
Má Španělsko recept na romský problém? Milionová menšina se sousedy vychází - čtěte ZDE
Šéf socialistů v Evropském parlamentu Martin Schulz, jehož skupina Paříž ostře kvůli postupu vůči Romům kritizovala, rozhodnutí Bruselu uvítal. Jde podle něj o významný precedent.
"Poprvé komise rozhodla uplatnit své pravomoci strážce unijního práva nikoli v souvislosti vnitřním trhem či hospodářskou soutěží, nýbrž kvůli základnímu principu podpírajícímu občanství v EU," prohlásil s tím, že šlo o nevyhnutelný krok. Komise podle něj musí zajišťovat lidem v EU svobodu pohybu.
Předseda Evropské komise José Barroso zdůraznil, že komise se na dnešním rozhodnutí shodla jednomyslně. Jinak ale nechtěl situaci příliš komentovat, neboť jde podle něj o velmi citlivé právní otázky.
300 eur + 100 eur, aneb peníze na cestu domů
Podobné procedury pro porušení práva nejsou v EU ničím výjimečným. Země kvůli nim může skončit před evropskou justicí. Proces je však hodně zdlouhavý. V konečném důsledku mohou být na zemi uvaleny nějaké sankce. To se však děje jen velmi výjimečně.
Jen od letošního ledna Francie poslala pryč ze země zhuba 8300 Romů. Většina z nich přitom putovala do Rumunska a Bulharska. A na cestu jako "odstupné" od vlády dostali 300 eur za dospělého a dalších sto eur za každé dítě.
Podle kritiků si tím vláda a prezident Nicolas Sarkozy snaží zvýšit popularitu, která klesá kvůli úsporným opatřením přijímaným kvůli současné hospodářské krizi.
Sarkozy a Barroso se pohádali o Romech. Byla to velká sranda, řekl Schwarzenberg - čtěte ZDE
Jak žijí Romové po návratu domů? Rumunsko a Bulharsko "vítá" své občany - FOTOGALERIE ZDE
Paříž kroky odůvodňovala snahami o zajištění bezpečnosti a pořádku. A teď navíc prohlásila, že již od pátku bude evidovat biometrické údaje cizinců, kterým je při vyhoštění z Francie vyplacena ona finanční pomoc.
Podle agentury AFP se opatření týká hlavně Romů, kteří budou muset ve Francii napříště zanechat své otisky prstů.
Úřady totiž podezřívají některé z nich, že se po odletu ze země vracejí pod falešnou identitou, aby humanitární pomoc pro návrat do vlasti získali vícekrát.
Jen minulý rok Francie takto vyplatila zhruba devět milionů eur.
Nově získávané biometrické údaje rozšíří soubor dat zvaný Oscar, kterým se od října 2009 kontroluje systém přidělování těchto finančních pomocí. Soubor dosud evidoval jen osobní údaje obdarovaných osob.
