Oznámit zasnoubení (a čekat četné gratulace), ukázat všem kamarádům, jaká že to byla letos exotická dovolená, svolat malé shromáždění protestující proti nepříliš oblíbenému politikovi či takřka zadarmo předvést svůj produkt trhu. S Facebookem je člověk uprostřed dění a nemít ho rovná se takové malé společenské sebevraždě.
Facebook nedávno přivítal svého uživatele s pořadovým číslem 500 milionů. Tahle sociální síť hýbe světem. Co by bylo, kdyby Mark Zuckerberg se svými spolužáky nápad na její založení nedostal? Aneb co je možné jen díky Facebooku v deseti bodech.
1. Vzhůru do boje!
Kauza "Paroubegg" budiž jedním příkladem za všechny. O síle Facebooku se před rokem během volebních mítingů přesvědčil také sociálnědemokratický lídr. Kromě samotného zakládání skupin jako "Proti Jiřímu Paroubkovi" se našli i aktivisté bojující jinak - vajíčky. Začalo to v Kolíně a díky rychle se šířícím informacím se na Facebooku najednou domlouvaly stovky lidí, na jakém mítinku se i s neobvyklou municí příště sejdou.
2. Jak získat voliče
Vlivu Facebooku si ale všimli i samotní politici a hojně si zakládali vlastní profily. Od George Bushe až po Mirka Topolánka. V podstatě jde jen o to, vyvrátit všechno to "špatné", co světu překládají média a říct svým příznivcům pravdu. A také získat podporu dalších a dalších.
3. Reklama téměř zadarmo
Stránky sociální sítě jsou ale také dobrým nástrojem, jak velice levně propagovat své výrobky a služby. Kromě reklamních panelů na straně stánky vlastně kdokoli může prostřednictvím svého profilu - který samozřejmě sdílí jeho přátelé a přátelé jeho přátel a jejich přátelé - nabízet takřka cokoli. Pak už stačí jen napsat zprávu, nebo samotnou poznámku okomentovat, a "malý" výrobce či nepříliš známá a prosperující firma, už získává potenciálního zákazníka. A nemusí kvůli tomu utrácet peníze za vytvoření webové stránky či nákladnou PR kampaň. A to samé platí také o médiích. Svou stránku s aktualitami mají snad všechny noviny a zpravodajské servery světa. Nechybí BBC, CNN, Haaretz, ani iHNed.cz.
4. Pomoc těm, kteří to potřebují
Deky pro psí útulky, peníze dětem i popis prací na obnově povodněmi zasažené oblasti. Hlavním heslem je "Pomoc" a tu se autoři charitativních stránek snaží dosáhnout a opravdu to funguje. Chtějí poukázat na svojí činnost, přidávají fotky a svého dárce jedním kliknutím, kdy se přidá mezi fanoušky, staví do pozice člověka "výjimečného".
5. Za spravedlnost?
Zabil svou bývalou dívku, protože ho podváděla. A s ní i jejího nového partera. Policie dům Raoula Moata obléhala šest hodin, pak se sám zastřelil. Na Facebooku ale našlo přes pětadvacet tisíc fanoušků, podle kterých se nic z toho nemuselo stát. Pocit nespravedlnosti a boj za něčí práva, i takové diskuze se na sociální síti objevují. Ať už je to vrah, který podle některých byl jen nešťastný, nebo týrané ženy svých muslimských manželů. Videa se záběry, fotky a pobídky stylu "Pojďme s tím něco udělat", prostě zaručeně fungují a lákají další lidi.
6. Založit fanouškovskou základnu komukoli a čemukoli
Lady Gaga má přes 19, 5 milionu fanoušků, nový hudebně-divadelně-výtvarný festival Vodňany žijou zatím 760 příznivců. Založit skupinu na podporu umělce, písničky, filmu, sportovního klubu či jakékoli každodenní události (například snídaně do postele), může každý. A potom už záleží jen na tom, jak úspěšně bude sdílet. Někdo z nich nasbírá desítky fanoušků a jiný milióny. Mnohdy je to spíš recese, včetně desítek stránek věčného boje mezi blondýnkami a brunetkami. O síle "sdílení" se přesvědčila i čtrnáctiletá Britka, která chtěla jen oslavit své narozeniny - účast na její párty potvrdilo přes dvacet tisíc lidí. A protože uvedla i svou adresu, dům pak v oznámený den musela hlídat policie.
7. Založit nenávistnou kampaň proti komukoli a čemukoli
Stejně jednoduše jako milovat, lze na Facebooku i nenávidět. Je něco, co se lidem nelíbí? Napsat jednu větu proč a vytvořit si skupinu tvá pár minut. Statisíce lidí na Facebooku nesnáší loučení, svou pasovou fotku... Vnikají také rasistické a nenávistné skupiny, které ale zanedlouho programátoři smažou jako "nevhodné". A pak jsou tu skupiny, které tisíce lidí lákají k připojení jen díky recesi - "Nesnášim, když si doma zpívám a pod okny se začne dělat fronta na lístky". Facebook ale dává prostor i kyberšikaně, což je problém hlavně u dospívajících dětí. Pomlouvání spolužáků a následná nenávistná kampaň kvůli tloušce nebo stylu oblékání už dohnala nejednoho teenagera k slzám. A někteří z nich svou zkaženou pověst mezi kamarády radši vyřešili sebevraždou nebo pokusem o ni.
8. Ztracená rodina, kamarádi
Syn, dcera, rodiče. Přes Facebook lze dohledat hodně věcí, včetně ztracených kontaktů na nejbližší osoby. Unesené děti jedním z rodičů, odložená batolata k adopci i odstěhovaní kamarádi z dětství. Sociální síť facebookového rozměru zkrátka pokrývá celý svět a s trochou štěstí se na četné výzvy někdo i přes desítky kamarádů ozve.
9. Kolik máš přátel...
Někdo si svoje soukromí hlídá a přidává si opravdu jen těch pár kamarádů. Jiní ale chtějí být "v obraze" a počet jejich přátel dosahuje tísíců. Je jednoduché někoho si přidat, ale sledovat denně nekolik set "postů"? Prostě začnou nudit a s nimi i jejich autoři, varují před ztrátou kamarádů odborníci z americké University of Colorado. Podle nich platí, čím víc statusů a komentářů, tím je ostatní začnou častěji "skrývat" (jedna z funkcí Facebooku). I zde se dá mluvit o určité míře opatrnosti před soukromím. Síť přátel je tak rozvětvená, že nikde není záruka, že se fotky nebo poznámky nedostanou například k zaměstnavateli.
10. Druhý život
Vytvořit si alter ego a chovat se a jednat tak, jak mu v reálném životě "zakazují" společenské mantinely, je sen mnohých uživatelů. A netýká se to zdaleka jen náctiletých. Z jednotlivých profilů lidí se toho dá vyčíst hodně: co mají rádi, jak vypadají a jaké mají názory na politiku nebo hudbu. Je to ale všechno pravda? Je jednoduché být jiný, třeba i lepší, než v reálném světě. A právě na tom se podle expertů dá vypěstovat opravdová závislost. Pro takové uživatele platí jen jedno pravidlo: Kdo není na Facebooku, jako by nebyl.
