Do německých kin dnes vstupuje film režiséra Juraje Herze Habermannův mlýn, který na osudech německého podnikatele Augusta Habermanna a jeho rodiny ukazuje vývoj vztahů mezi Čechy a Němci v Sudetech od jejich záboru nacisty až po násilnostmi provázený odsun německého obyvatelstva po skončení druhé světové války. V Německu film zatím nesklidil příliš pochvalných recenzí, uvítala ho ale šéfka německých vyhnanců Erika Steinbachová.

"Udělalo to na mě hluboký dojem. Chybějí mi slova, abych vyjádřila, jak výborně to bylo natočeno, jak jsou tam obsaženy všechny lidské charaktery," řekla Steinbachová ČTK a Českému rozhlasu po slavností berlínské premiéře na českém velvyslanectví. "V tom filmu je vidět, jak jsme si podobní a že nás toho hodně kulturně spojuje," dodala.

Předsedkyně Svazu vyhnanců (BdV), který zastřešuje 14 milionů Němců vysídlených po válce ze střední a východní Evropy, z nich tři miliony sudetských Němců, ocenila, že se tohoto v Česku dlouho tabuizovaného tématu chopil právě český režisér. Současně věří, že jeho filmové zpracování pomůže přiblížit tuto dramatickou dobu mladším generacím Němců. "Ti Němci, kteří to nezažili, o tom nemají skutečnou představu, a proto si přeji, aby film našel i v Německu široké publikum, aby věděli, co jejich sousedé kdysi zažili," prohlásila Steinbachová.

Němci nebyli jen zlí

Herz, který za snímek spolu s představitelem hlavní role Markem Waschkem dostal letos Bavorskou filmovou cenu, jej prý chtěl natočit proto, že kromě zlých Němců za války poznal i ty dobré, kteří jemu a jeho židovské rodině pomáhali.

"Já jsem byl těžce nemocný za války těsně před tím, než nás odvedli do koncentráku. Naproti byl lékař, doktor Kaul, který mně zachránil život. Musel jsem pít černou zrnkovou kávu, ta nebyla a on jako lékař mi nosil dokonce tu zrnkovou kávu, aby mě z toho dostal. A po válce byl pryč i s dětmi," vylíčil šestasedmdesátiletý tvůrce filmů jako Spalovač mrtvol nebo Petrolejové lampy. "Nemám představu jen o těch zlých Němcích. Já jsem si je zažil dost v koncentráku a na Slovensku. Mám představu taky o těch velice slušných Němcích, a proto jsem to chtěl dělat," dodal rodák ze slovenského Kežmaroku.

Herzovo historické drama na motivy skutečných událostí vzniklo v česko-německo-rakouské koprodukci a západní sousedé ho zařadili na seznam, z něhož vzejde jejich kandidát na nominaci na Zlatý globus a Oscara pro nejlepší neanglicky mluvený film. Tamní recenzenty ale příliš nenadchlo. Vytýkají mu především schematičnost a stereotypní postavy, oceňují však Herzovu odvahu pustit se do nesnadného tématu.

Film prý poznamenala politická korektnost

Podle Mitteldeutsche Zeitung je výsledné dílo zredukováno na šablonovité charaktery a konflikty. "Stereotypně pojaté figury opakovaně upadají do pozic zástupců rozdílných smýšlení a politických postojů. Skutečný dramatický, napínavý příběh se sotva rozvine," soudí list. Z herců vyzdvihl představitele manželů Habermannových Waschkeho a Hannah Herzsprungovou, kterým se podle něj podařilo vdechnout jejich postavám život, zatímco představitel hlavního "záporáka" Ben Becker pojal roli esesáka Koslowského příliš otřepaně.

Podobné vysvědčení snímku vystavil i deník Märkische Allgemeine. "Film ukazuje střídavě zlé a dobré Čechy a dobré a zlé Němce. Ti dobří nepůsobí příliš výrazně, ti zlí podivně přehnaně. Ambivalentní postavy by divák hledal marně. Juraj Herz ukazuje kruté stránky vyhnání nepřikrášleně, nevytvořil ale žádný plynulý příběh," píše list.

"Film prezentuje odvahu k citlivému tématu, vypráví ho ale notně schematicky," vytkl režisérovi také Rheinische Post. Podle recenze na serveru televize NDR se děj ztrácí v množství zápletek a jejího autora nepřesvědčili ani herci. "Snaha o politickou korektnost je zjevná. Charaktery ale zůstávají prkenné," konstatuje recenzent.

Jedno z mála pozitivních hodnocení získal film v berlínském bulvárním deníku B. Z., podle něhož se Herz "oprostil od klišé a natvrdo ukázal, jak násilí a utlačování provokuje slepou nenávist". Podle B. Z. k tomu svým výkonem přispěl hlavně Becker, "neboť hraje svou roli ďábelsky dobře a ukazuje odvahu stáhnout na sebe tolik antipatií," míní list.

List Mitteldeutsche Zeitung vyzdvihl představitele manželů Habermannových Marka Waschkeho v roli mlynáře Augusta (vlevo) a Hannah Herzsprungovou jako Janu. Podle recenze se jim podařilo vdechnout postavám život, zatímco představitel hlavního záporného hrdiny Ben Becker (vpravo) pojal roli esesáka Koslowského příliš otřepaně.

Související