Pamětníci legendární newyorské scény No Wave 80. let, pojmenovaní Swans (Labutě) podle „vznešených, krásně vypadajících stvoření s velmi ošklivou povahou“, ukončili činnost roku 1997. Tehdy se zpěvák, kytarista a autor většiny repertoáru Michael Gira rozhodl skupinu rozpustit, protože ho více lákaly jiné projekty.

Během rozlučkového turné se Swans stihli zastavit na druhém vystoupení v Praze. Jejich tvorbu zdánlivě uzavřelo „živé“ album, výstižně nazvané Swans Are Dead, Labutě jsou mrtvé. Labutě ovšem překvapivě obživly letos v lednu.

V letech po rozpuštění Swans se Gira věnoval hlavně skupině Angels Of Light, zaměřené na jemnější, melodičtější hudbu. Při psaní repertoáru pro nové album Angels Of Light si však uvědomil, že vzniklé písně by se hodily spíš k razantnímu, temnému, minimalistickému stylu ranných Swans.

Počátkem letošního roku začal Gira organizovat sestavu, která vlastně představuje kompromis mezi Swans a Angels Of Light. Oslovil někdejší důležité hudebníky Swans, například kytaristy Normana Westberga a Christopha Hahna, ale zároveň i pozdější spolupracovníky, jako je hráč na bicí, vibrafon či dulcimer (cimbálek) Thor Harris.

V nové sestavě ovšem nefiguruje zpěvačka Jarboe, důležitá v nejslavnějších dobách Swans. Nadále se věnuje sólové dráze.

Aktuální, kritikou oslavované album My Father Will Guide Me Up A Rope To The Sky (Můj otec mne povede po provaze do nebes) působí dojmem, jakoby Swans obešli „jemnější“ období charakterizované deskami jako Burning World (Hořící svět, 1989) a názorově se vrátili, byť na zvukově čitelnější a modernější úrovni, do období titulu Greed (Nenasytnost, 1986). Tedy k přerodu mezi industriálním rachotem svých počátků a vstřícnější písňovou formou.

Peníze na natočení alba a vydání na vlastní značce získal Gira podnětným způsobem. Apeloval na fanoušky, pro které nejprve vydal limitovanou edici syrových demosnímků a koncertních záznamů I Am Not Insane (Nejsem šílený) a náklady pokryl z výtěžku prodeje.

 

Nové skladby si pohrávají s kontrastem majestátní melodiky a drásavých zvukových vpádů. V titulní písni zároveň depresivní i nadějeplný Gira proplétá témata religiozity a sebevraždy. Jak prohlásil v rozhovoru pro časopis Interview, „cílem vytvoření této hudby bylo donutit vás levitovat, vymazat vaše tělo a vytáhnout vás do Nebes“. A silný nový materiál i entuziasmus obrozené kapely k návštěvě koncertu skutečně lákají.