Opravy škod na dálnicích a silnicích první třídy, které způsobila letošní zima, budou stát nejméně devět miliard korun. Stát má zatím vyčleněny tři miliardy. Poškozeny jsou také silnice nižších tříd, kraje a města zároveň utratí desítky milionů korun za běžnou údržbu, meziročně je to o desítky procent víc. Někde jsou náklady oproti minulé zimě i dvojnásobné, zjistila dnes ČTK.

Na silnicích se vlivem nepříznivého počasí tvoří výtluky. Například hradečtí silničáři odhadují škody po letošní zimě na minimálně stejné jako v minulé zimě a opět půjdou do desítek milionů korun.

Zatím však silničáři plánují většinou jen provizorní opravy. I když jsou podle některých odhadů tyto vysprávky děr studenou asfaltovou směsí třikrát i čtyřikrát dražší než v létě. Vyfrézování vozovky a souvislá oprava za tepla jsou ale možné až za příznivějších teplotních podmínek. Obvykle je možné k takovýmto opravám přistoupit teprve po skončení zimy, tedy nejdříve v dubnu, upozornila mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková.

Navíc vše nasvědčuje tomu, že letošní běžná údržba v mnoha krajích vezme z rozpočtů víc, než se původně předpokládalo. Jen za loňský prosinec si údržba silnic druhých a třetích tříd v Moravskoslezském kraji vyžádala zhruba 60 milionů korun, což je meziročně o polovinu víc. Podle náměstka krajské správy silnic Milana Nováka prosincové náklady vzrostly vlivem častého sněžení, větru a silného mrazu, které doprovázely sněhové jazyky a závěje. "To si vyžádalo velké nasazení techniky včetně dodavatelských výpomocí a velkou spotřebu posypových materiálů," uvedl.

Silničáři však většinou nemají obavy, že by jim sůl došla. Vybíral nicméně věří tomu, že zbývající část zimy nebude tak prudká a s tolika výkyvy počasí. Že by silničářům došla sůl, se nebojí. Například na jihu Moravy sezonu zahájili s plnými sklady a dál je postupně doplňují. Na odběr posypového materiálu mají smlouvy s dodavatelem. Kdyby prý bylo nejhůř a sůl došla i u prodejců, změní kraj dočasně plán údržby. Na méně frekventované úseky by pak pak silničáři aplikovali místo soli štěrk či písek.