Podíl ministerstva kultury (MK) na výdajích státního rozpočtu nebude ani letos jedno procento. Tuto hodnotu si přitom jako cíl kladlo už několik ministrů kultury. V roce 2008 o tom mluvil jako o plánu také tehdejší premiér Mirek Topolánek (ODS), tenkrát tento podíl činil přibližně 0,8 procenta. Od té doby však už pouze klesal, loni to bylo 0,69 procenta, letos 0,62 procenta. Vyplývá to ze zákonů o státním rozpočtu na jednotlivá léta.

Letos počítá ministerstvo kultury s výdaji ve výši 7,3 miliardy korun, z toho budou výdaje na církve a náboženské společnosti činit 1,4 miliardy. Pokud se odečte církevní částka a zbudou pouze výdaje na kulturu, podíl výdajů MK na státním rozpočtu klesne na 0,5 procenta.

Tanec v minusu

Neblaze to dopadá na zavedené kulturní akce. Problémy má například festival Tanec Praha. "Ministerstvo svůj příspěvek na Tanec Praha už v minulých letech výrazně snížilo, takže se teď už pohybujeme opravdu na hranici možného," řekla iHNed.cz zakladatelka mezinárodní taneční přehlídky Yvona Kreuzmannová, která je současně ředitelkou tanečního Divadla Ponec. "Ponec je zatím v minusu, za takových podmínek není téměř možné plánovat," dodala Kreuzmannová.

Výdaje na kulturu sleduje dlouhodobě organizace ProCulture. "Vycházíme ze závazku, který přijala česká vláda v Kulturní politice schválené v roce 2001, paradoxně po přijetí tohoto závazku začal podíl výdajů MK ve státním rozpočtu klesat," uvedla pro ČTK ředitelka ProCulture Marta Smolíková.

Ministr kultury Jiří Besser (za TOP 09) již dříve řekl, že výrazné navyšování finančních prostředků v rozpočtu na kulturu není v současné době možné. Jeho snahou ale prý je, aby se existující prostředky účelněji použily. Šetřit chtěl především na výdajích na činnost samotného úřadu a u příspěvkových organizací.

Loni se ve státním rozpočtu počítalo s výdaji na chod úřadu ministerstva kultury s částkou zhruba 260 milionů, v letošním rozpočtu to je 236 milionů. Příspěvkové organizace přišly letos ve srovnání s loňskem o 15 procent peněz. Částka určená těmto organizacím klesla o 700 milionů korun. Naopak, jak ministr sliboval, příspěvek na takzvanou živou kulturu, se nezmenšil. Do živého umění letos směřuje 485 milionů korun, což je stejně jako loni.

Ministerstvo a příspěvkové organizace šetří mimo jiné propouštěním zaměstnanců, rušením úvazků na dobu určitou a snižováním platů. Některé příspěvkové organizace typu Národní galerie nebo Národní divadlo rovněž zúžily své aktivity, snížily počty výstav či divadelních premiér a podobně.

"Národní divadlo provedlo audit všech nákladových položek s cílem maximálně zefektivnit svůj provoz. Naším cílem je, aby omezení finančních prostředků co nejméně zasáhlo do uměleckých plánů divadla," sdělil iHNed.cz ředitel pražského Národního divadla Ondřej Černý s tím, že nový model odměňování zaměstnanců české první scény "v tuto chvíli diskutujeme s odbory".

Další problém: DPH

Zdánlivě mimo problém stojí větší knižní nakladatelé „Vydávání knih je lepší financovat z jiných zdrojů než státních,“ řekl iHNed.cz Milan Gelnar, ředitel Arga, které je jedním z největších českých nakladatelství. Produkci Arga proto nízké státní výdaje na kulturu zásadně neovlivní.

Argo sice o státní granty žádá, ale jejich procentuální podíl na celkových investicích do vydávaných knih je pouze několik promile. „Jsou to tak dva až tři granty ročně,“ upřesnil Gelnar.

Mnohem horší by podle Milana Gelnara bylo sjednocení sazby DPH na 19 procent, jak to oznámil ministr financí Kalousek. Nakladatelům by tak DPH vzrostlo o devět procent.

„Nemůžeme jeden rok koupit práva na vydání knihy a druhý rok ji nevydat, protože stát změní podmínky. Tím nutí nakladatele prodávat knihy za vyšší cenu, s vyšší cenou klesá zájem čtenářů o koupi, nakladatelství proto sníží počet vytištěných knih.... Je to začarovaný kruh,“ vysvětlil Gelnar a upozornil, že v západních zemích je knižní produkce zatížena jen nízkou nebo minimální DPH. „Kniha má i jinou hodnotu, není pouhým zbožím,“ zdůraznil

Související