Comte nefotí jen těla krásných žen, ale také jejich auru a charisma

Fotograf módních časopisů a autor reklamních kampaní luxusních módních značek Michel Comte vystavuje na dvou místech v Praze. Galerie Vernon a Leica Gallery představují Comteho portréty známých žen.

Výstava nazvaná Not Only Women s podtitulem Ženské ikony naší doby potrvá do 3. dubna.

Pomineme-li několik skutečně ikonických postav, jako je Sophia Loren nebo Louise Bourgeois, je prezentace výstavy poněkud nabubřelá. Vždyť kolik lidí obdivuje Carlu Bruniovou, Cindy Crawfordovou nebo Sharon Stoneovou?

Ani trikolórově barevný portrét manželky francouzského prezidenta na plakátu nevzbuzuje mnoho důvěry, že by v Leice, respektive v galerii Vernon, bylo vidět víc než glamour, kolem kterého se snadno vytvoří mediální poprask, ale který je mrtvý stejně rychle jako loňská módní kolekce.

Koupel v šatech

Comte ale osloví i skeptického, vůči nablýskané reklamě vysazeného diváka. Jeho výstava je důkazem, že i lehkost a přímočarost může být inspirovaná.

Portréty Michela Comteho jsou výrazné a ve velkém formátu i v galerijním prostoru obstojí. "Snímek Sophie Coppolové jsem vyfotil za pět minut v hotelu Chelsea," říká fotograf před portrétem režisérky, která se v červených šatech válí v napuštěné vaně.

Michel Comte hodně spoléhá na intuici a momentální nápad, proto se jeho fotografie vykazují poutavou energií. Až se nechce věřit, že technické kvality a především souhry všech detailů na snímku lze docílit i mimo ateliér a bez početného štábu za zády.

Živostí a spontaneitou vyniká i nad proslulým Helmutem Newtonem. Stejně jako on i Comte často fotografuje celebrity nahé. Také jeho ženy jsou sebevědomé, až agresivní, odhalují své půvaby vypočítavě i ledabyle, zároveň jako by byly samy fotografovým zájmem pobaveny.

Comte sice neohromuje technickou propracovaností a newtonovskou velkolepostí, až patosem, ale jeho portréty jsou sympatické přiznanou hrou mezi celebritou a slavným fotografem, kteří se navzájem potřebují podle rovnice: krásná fotografie v prestižním magazínu zvedá herečce/modelce prestiž a jméno fotografa se od slavných celebrit zpětně odvozuje. Obě strany tu hru ale berou vážně.

Bourgeois jako od Rodina

Ženy se Comteho umění důvěřivě odevzdávají, on pak fotí nejen jejich těla, ale i auru, charisma a energii, které je obklopují. Nejlépe se to daří u žen starších ročníků. Sophia Lorenová se zářícíma, vzhůru upřenýma očima nebo téměř stoletá sochařka Louise Bourgeoisová zabalená do černého kabátu. Její černobílý portrét připomíná Rodinovu sochu Honoré de Balzaka.

Výborná je také momentka Geraldiny Chaplinové z divadelní šatny, ze které je téměř cítit vůně pudru a cigarety, nebo ve vlastních vlasech utopená Penélope Cruzová.

"Pro mě je vždycky utrpením rozhodnout, které fotografie vybrat pro výstavu. Už jsem každou z nich viděl mockrát a nechce se mi na ně ani dívat. Když pak stojím před hotovou výstavou, zdá se mi, že to snad není tak strašné," říká sedmapadesátiletý fotograf.

Michel Comte však nefotografuje pouze slavné ženy. Sedmnáct let se zajímá o závody F1, dokumentuje dění kolem stáje Ferrari, sleduje zejména Michaela Schumachera. Je také autorem reportáží z válečných konfliktů.

SLAVNÉ, KRÁSNÉ, NAHÉ
V portfoliu fotografa švýcarského původu je nápadně hodně portrétů slavných žen, které odkrývají svoji nahotu. Vlevo modelka, žena francouzského prezidenta Carla Bruniová, jež se nechala vyfotografovat ve prospěch kampaně v boji proti AIDS. Vpravo portrét Geraldiny Chaplinové pro časopis Vogue.