DIVADLO

Jiří Pokorný
Hvězda stříbrného plátna
Národní divadlo Brno, premiéra 4. března

 

Na scéně brněnského divadla Reduta měla premiéru Hvězda stříbrného plátna. Černou komedii, v níž hororová klišé plíživě splývají s hrůzou života, napsal na motivy slavného Wilderova filmu Sunset Boulevard (1950) režisér inscenace Jiří Pokorný. V roli hollywoodské divy éry němého filmu, která chorobně touží vrátit se na plátno jako Salome, se představila česko-italská herečka Jitka Frantová.

Film v divadle

Všední život hollywoodského scenáristy Rickyho (Jiří Vyorálek), poháněný touhou uspět, románek s krásnou kolegyní Lily (Simona Zmrzlá) nebo úprk před vymahači dluhů stylizuje režisér do hutných, groteskně vyostřených "filmových" sekvencí. Této divadelní hře na Hollywood nechybí vtip ani nic z ikonických obrazů a rekvizit, které se nám při vyslovení jména "továrny na sny" vynoří: psací stroj a věčně zapálená cigareta, černé brýle, rudé dívčí rty, klobouk, baloňák či režisérská židle...

Stárnoucí herečka žije s oddaným komorníkem Karlem (Vladimír Krátký) mezi vysokými zdmi, v zašlém, strašidelně dekadentním světě svých představ a snů. S viditelným vypětím, ale i fascinujícím stylem udržuje iluzi obletované, atraktivní divy. Nezaměstnaný scenárista Ricky "spadne" do jejího domu i do její náruče jako do pasti.

Pokorný cituje umělost filmových postupů a v hororových scénách s gustem využívá kouzla iluze. Ale stejně zaujatě pracuje také se schopností kamery snímat a nemilosrdně zvětšit skutečnost, uvidět holou pravdu. V tomto směru jsou nejvýmluvnějším obrazem inscenace detailní záběry herečky tančící tango: konfrontace dokonalého, eroticky vyzývavého pohybu s tělem, jež nese nezvratné známky stáří.

Režisér je "v přímém přenosu" promítá na průhledné plátno oddělující v první polovině inscenace hereččin budoár od ostatního světa. Je to silný motiv, tematizující celou inscenaci. Salome tančí.

Povedená komedie

Pokorného konfrontace zestárlé hvězdy sebezáchovně lpějící na své iluzi slávy s hektickým životem světa filmu, který jí nemilosrdně utíká mezi prsty, je zábavná, krutá i jemně dekadentní, ukazuje na směšnost, ale ani na okamžik se neposmívá.

Jitka Frantová je navíc pro tu roli skvěle disponovaná dáma. Počínaje starodávně pečlivou dikcí, přísnou, noblesní formou, dokonalým držením těla a konče odvahou i takřka neomylným vkusem a citem pro míru i v těch nejchoulostivějších situacích, kdy rozehrává diblíkovské erotické hry s o dvě generace mladším milencem.

Jiří Vyorálek je jí dobrým partnerem. S důvěrou se podvoluje vedení režiséra, nebojí se přijmout vyostřená řešení scén. Jeho Ricky je slaboch, štvanec, šašek i chytrý manipulátor. Sympatický bojovník, i když se zdá, že v životě zrovna nevyhrává.

Ono se vůbec v této inscenaci všechno sešlo v dnes poměrně nevídané stylové jednotě. Její jazyk zahrnuje jak citace z noirových filmů, tak jejich současný divadelní komentář, pro zasvěcené i spoustu vtipných osobních odkazů.

Scéna Daniela Dvořáka umožňuje dechberoucí proměnu prázdného bazénu plného krys v budoár zaplněný dekadentním přepychem. Hudba Ivana Achera si nepopisně a s humorem hraje s atmosférou. A hollywoodské róby Kateřiny Štefkové ohromují rafinovaným šarmem i divadelním účinkem.

Tahle komedie, jejíž smích doprovázejí nepřehlédnutelná znamení smrti, se opravdu povedla.

STÁRNOUCÍ HVĚZDA
V hlavní roli nového představení Jiřího Pokorného, kterého inspiroval slavný film Billyho Wildera Sunset Boulevard, vystupuje Jitka Frantová v roli zestárlé hvězdy filmového plátna. Konfrontace zestárlé herečky s mladým milencem (Jiří Vyorálek) a hektickým životem světa filmu, který jí nemilosrdně utíká mezi prsty, je zábavná, krutá i jemně dekadentní.

Související