Alexandr Rebjonok (37)

Vzdělání:
Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze, obor systémová analýza, vedlejší specializace filozofie.
Doktorát obhájil v oboru aplikovaná informatika.

Kariéra:
Zastával nejrůznější posty ve společnosti Imperial Karlovy Vary až po nynější křeslo generálního ředitele.
Společnost má tři vlastníky: 36 procent patří jeho otci Alexanderu Nikolajeviči Rebjonkovi, dalších 36 Jiřímu Milskému a 28 procent vlastní Bohumil Procházka.

Soukromí:
Rád cestuje. Má dceru a syna.

Šéf společnosti Imperial Karlovy Vary má kancelář ve vilce hned vedle impozantního hotelu Imperial. V čele firmy s téměř půlmiliardovými tržbami, která slučuje čtyřhvězdičkové lázeňské objekty Imperial a Spa Resort Sanssouci i cestovní agenturu Pentalog Tour, stojí sedmatřicetiletý Alexandr Rebjonok. Vlastně trochu hlídá rodinné stříbro, protože otec je spolumajitelem firmy a matka lékařskou ředitelkou.

Během návštěvy týdeníku Ekonom bez problémů zvládá i decentní péči sekretářky o hosty, stačí si čas od času ubalit cigaretu, která není právě v souladu s tím, že je zásadový vegetarián, ale hlavně dokáže vytvořit příjemnou atmosféru, v níž nikdo nehlídá hodinové ručičky. Široká ruská duše po otci se nezapře.

Otec Alexandra Rebjonka se do tehdejšího Československa odstěhoval za jeho českou maminkou, do které se zamiloval v Kyjevě na vysoké škole.

Panuje hodně fám, jak váš otec k podílu ve firmě Imperial přišel, včetně peněz a spolupráce s ruskou mafií či KGB. Proč se váš otec nesnaží obhájit?

Má na to nepublikovatelné ruské přísloví, které hovoří o zvyšování intenzity zápachu při rozmazávání fekálií. Navíc podle právníků by případná soudní obrana byla neúčinná. Jak se chcete efektivně bránit větám typu: "někdo řekl", "uvedl dobře informovaný zdroj" a podobně.

Tak to zkuste vy. Za socialismu působil váš otec Alexander Nikolajevič Rebjonok v Ostrově nad Ohří ve výzkumu tamních uranových dolů. Jak z něj přesedlal na lázeňství?

Věděl, že uran přestává být perspektivní a jejich projekční ústav skončí útlumem. Proto odešel a ještě před listopadem 1989 nastoupil do stavební firmy, kde se potkal s dalším dnešním spolumajitelem Imperialu Jiřím Milským. Když po listopadu oba skončili, protože patřili k manažerům firmy a otci navíc spočítali, že je Rus, začali spolu podnikat. Od europalet přes počítače až po privatizační projekty. Tak se dostali k tomu, že pomáhali středisku Imperial Státních léčebných lázní při osamostatnění. Vymysleli pro ně projekt samostatného státního podniku s manažerským řízením a s překvapením zjistili, že to může být lukrativní podnik. Za odměnu v něm tehdy dostali práci. Posléze podali privatizační projekt, a od května 1992 se Imperial stal akciovou společností, ve které už získali manažerské posty. (Viz též Vlk, nebo beránek? Ani jedno ani druhé na str. 59.)

Kde ale vzali pánové Milský a Rebjonok peníze na postupný odkup akcií? Každý z nich dnes vlastní 36 procent.

Postupně je vydělali. Měli asi 12 obchodních firem, se kterými se zaměřili na větší byznys. Od obchodu s porcelánem přes nemovitosti až po automobily. Naftařům do Ruska třeba dodali větší počet vozů Volkswagen. Otec dobře využil svých kontaktů a známostí v zemích bývalého Sovětského svazu, s nimiž v té době nechtěl téměř nikdo obchodovat. Mezitím lázně vydělávaly čím dál lépe, tehdy dosahovaly mnohem vyšších marží než dnes. Postupně tedy utlumovali obchodní zaměření a věnovali se jen Imperialu.

Mimochodem, jen za posledních 10 let jsme do podniku na renovace, modernizace a infrastrukturní záležitosti vložili téměř miliardu korun.

NENÁVIDÍM SLOVO RUSÁCI

Karlovy Vary jsou v Česku považovány za téměř "ruské" město. Cítíte se vy být více Čechem, nebo Rusem?

Na to nejde odpovědět. V Česku, když používám zájmeno my, myslím nás Čechy, ale stejně uvažuji i v Rusku. Když jsme v Rusku, myslím a nadávám v ruštině, tady zase jenom v češtině. Ale mám rozhodně víc českých přátel.

Vy používáte pro označení lidí z bývalého SSSR termín rusky mluvící, v Česku a samozřejmě v Karlových Varech je obvyklejší Rusové, nebo dokonce Rusáci...

Tohle označení nenávidím. Jako dítě jsem se kvůli tomu i pral. Dnes už bych kvůli tomuto oslovení nikomu do nosu nedal, ale stále to považuji za nepřijatelné, i když bohužel běžné. Vadí mi, že v dnešní době používá i kulturní elita národa tento pejorativní termín a nepropadne se při tom hanbou. Nikdo by si nedovolil říci veřejně třeba Židák nebo Cigoš, ale výraz Rusák použije úplně normálně. To je pro mne neomluvitelné.

Je tím možná vyjádřena určitá averze vůči Rusům. Byla podle vás způsobena rokem 1968?

Tahle nesporně traumatizující událost dnes lpí pouze na Rusech, ačkoli šlo o invazi vojsk Varšavské smlouvy. Podle mne je vůbec mylné vnímat ji v národnostním kontextu, šlo o čistě politickou záležitost. Iniciátory tohohle svinstva byli komunističtí papaláši v Moskvě, ale ne řadoví Rusové. Samozřejmě dobře chápu, proč to Rusové dodnes odnášejí.

Je to jediný zdroj averze?

Myslím, že ne. My jako malý národ se potřebujeme definovat. Je snadné Rusáka považovat za zosobnění svých vlastních hříchů. Průměrný Rusák je podle Čechů ožralý idiot, který nic neumí a přišel odněkud ze zemljanky.

Na volných objektech v Karlových Varech tu místo "na prodej" či "for sale" visejí cedule "na pradažu". Nevyvolávají takové nápisy také zbytečnou averzi vůči Rusům?

Je třeba podívat se, jak je možné tomu zabránit. V našich objektech takové kýčovité nápisy neuvidíte. Orientační tabule máme vedle češtiny ve třech světových jazycích - ruštině, němčině a angličtině. To, o čem hovoříte, je laciné podbízení se, které dělají většinou Češi. Takže ruské nápisy jsou primárně český, ne ruský problém.

A dá se tomu nějak zamezit?

Protože mě to štve, tak jsem hledal jako předseda komise pro lázeňství a cestovní ruch rady města možnosti, jak tento problém řešit. Sráží to město o dva stupně níž. Tady nejsme v malé Moskvě, ale v Karlových Varech, a tak bychom také měli působit na ty, kteří k nám přijíždějí. Nelíbí se mi to, ale neumím si představit, jak tomu bez patřičné legislativní opory čelit. Není na to zákon, statut lázeňského města to bohužel nemůže omezovat, proto teď magistrát města hledá jiné cesty.

Nastupující generace dětí už jakési vymezení vůči Rusům nemá. Je to tím, že Rusové, kteří sem přicházejí, jsou bohatí a peníze jsou dnes modlou?

Já bych to tak neviděl. Spíše tak, že generace mých rodičů měla averzi vůči nacistům, a ta další pamatovala rok 1968. Ale současná generace už bezprostřední zkušenost s těmito událostmi nemá.

Protiruskému postoji velmi pomohli "noví Rusové", kteří po pádu komunismu vyrazili do celého světa s igelitkou narvanou dolary a chovali se jako burani. Ta doba naštěstí skončila. "Noví Rusové" jsou doma zdrojem vtipů a nikomu nejsou vzorem. Dnešní osmnáctiletí tohle nezažili a k Rusům se prostě jen chovají korektně jako ke komukoli jinému.


Pokračování rozhovoru si můžete přečíst v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 1. prosince, nebo pod odkazem níže:

banner 2
Související