Jižanský rodák Brian Blade svým hudebním přesahem obdivuje už půldruhé dekády. Jako bubeník účinkoval na deskách Joni Mitchell nebo Boba Dylana, vede vlastní jazzovou kapelu Fellowship a především působí v kvartetu Waynea Shortera, v mnoha ohledech nejvyvinutějším jazzovém tělesu našich časů. V neděli se však Blade narvanému pražskému Jazz Docku představil jako křehký písničkář, jenž s elektrickou kytarou kolem krku – a doprovodnou kapelou, usazenou v harmonickém kruhu – zpívá o svém dětství v Louisianě.

“Už jako dítě jsem v kostele silně vnímal texty, ale vztah k písničkám jsem jako posluchač našel až díky Joni Mitchell. Nejvíc asi způsobu, jakým zpěvně promýšlí celé světy a příběhy do mikroskopických detailů,” vysvětlil Blade po koncertu Hospodářským novinám.

HN: Vaše kapela má naživo zvuk jako z nahrávacího studia. Jak to?

Klíčem je udržet pospolitost, zůstat věrný podstatě písní jako takových, ale dbát ohled i na půvab okamžiku, v němž hudba vzniká. Nenechat se svázat formou ani prostředím. Zvuk může evokovat studiovou produkci Daniela Lanoise, ale ten na mé desce pouze hrál. Zvukovou formu jsem si v podstatě vymyslel sám, už když jsem si ty písničky pro sebe natáčel doma na magnetofon.

HN: Písničky jste ale vydal teprve předloni. To jste se styděl?

Předlouho mi vyhovovala ta osamělá podoba písní, které si člověk skládá a hraje sám pro sebe, jako by si vedl deník. Pak mi v jednom bodě došlo, že v mých textech spočívá něco, co ze sebe musím nutně dostat ven a konfrontovat s tím cizí lidi. Vytvořila se z toho překážka, jakási zkouška integrity, kterou člověk musí zdolat, aby se hudebně mohl dál vyvíjet.

HN: Jaké překážky?

Odhalit se jako textař a písničkář je pro člověka s instrumentální dráhou nepřirozené, zvlášť jde-li o tak osobní písně jako u mě. Co když se lidem nebudou líbit? Co když mě kvůli nim budou mít za někoho jiného, než kým jsem? Správně je hodit takové obavy za hlavu. Protože jsem to udělal, vrátila se mi do života rovnováha, znovu jsem navázal zpřetrhané vztahy. Z mnoha věcí mě písně vyléčily.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 60 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.