Zcela suverénně se zařadil po bok takovým českým operním pěvkyním, jako je Magdalena Kožená či Dagmar Pecková. Zpívá na proslulých scénách, naposledy vystupoval v londýnské královské opeře Covent Garden, právě se chystá na festival v Baden Badenu a čeká ho také vystoupení na Pražském jaru.

To vše sice ke špičkové kariéře operního zpěváka patří, jenže současnému sólistovi Vídeňské státní opery, basbaryton skvěle ovládajícímu Adamu Plachetkovi, je pouhých šestadvacet let.

Jaké to je, být v šestadvaceti mezinárodně uznávaným pěvcem?

Je to samozřejmě splněný sen. Jenže to má i druhou stránku: dnes je módní dávat příležitost mladým lidem, ale spousta jich kvůli uspěchané kariéře také brzy skončí. Největší problém tedy momentálně vidím v tom, abych se nebál jít kupředu, ale zároveň nechci ten nástup přepálit. Nejdůležitější je zůstat nohama na zemi, protože se může stát cokoli a hlas nemusí vydržet věčně. Přitom si ale užívám fakt, že můžu dělat to, co mě baví, na nejlepší možné úrovni.

Je to běžná situace, či něco výjimečného?

Když jsem začínal, byli všichni okolo mě starší. Dnes už potkávám na jevišti i svoje vrstevníky. Dvě stážistky ve Vídni jsou dokonce mladší než já. Karta se tedy pomalu obrací. Teď musím zvládnout přerod z "mladého nadějného" v dospělého umělce.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se