Češi lžou v životopisech nejvíce ze všech, dokonce i o koníčcích

Pokud jde o psaní životopisů, patří Češi k nejprolhanějším národům. Oblastí, na níž se čeští lháři nejvíce soustředí, je jejich praxe. Aktuálním trendem v oblasti životopisných lží se ovšem nejnověji staly volnočasové aktivity.

„V poslední době jsme se začali setkávat s úpravou vlastních koníčků a zálib podle konkrétní firmy či jejího manažera, který bude rozhodovat o přijetí. Takže pokud je ředitel dané společnosti hráč golfu nebo se firma účastní běžeckých závodů a kandidát to zjistí, neopomene takovou zálibu zdůraznit ve svém životopise,“ uvedl pro týdeník Ekonom výkonný ředitel pražské pobočky personálně poradenské sítě Hill International David Petrů.

Z průzkumu, který loni provedla agentura Heliview Research pro personálně poradenskou společnost Robert Half International v celkem jedenácti zemích světa, vyplynulo, že v České republice celkem 70 procent dotázaných manažerů považuje údaje, které uchazeči o zaměstnání uvádějí ve svých životopisech, za nespolehlivé. V pořadí druhou nejméně důvěřivou zemí je pak podle průzkumu Rakousko. Za nedůvěryhodné však považuje informace uváděné v životopisech jen 60 procent rakouských manažerů.

Nejspolehlivější jsou naopak životopisy uchazečů v Lucembursku. Plných 72 procent respondentů tam věří, že přesně odrážejí profil kandidáta. Průměrný podíl nedůvěřivých šéfů ve všech jedenácti zemích přitom dosáhl jen necelých 49 procent.

Jiná praxe, správné vzdělání

Čeští uchazeči podle personalistů nejčastěji přehánějí, když dojde na informace o náplni jejich poslední práce. Z šetření Robert Half International vyplynulo, že se s tímto typem nepravd nejčastěji setkává 60 procent personalistů a manažerů, kteří se zabývají náborem. „Potkala jsem například krizového manažera, který v jedné firmě pracoval jako poradce generálního ředitele – a tuto svou zkušenost v životopise shrnul tak, že byl generálním ředitelem,“ popisuje svou zkušenost tohoto typu šéfka headhunterské firmy Pedersen & Partners ČR Petra Grabmayer.

Pokud jde o vzdělání, Češi jsou naopak výjimečně pravdomluvní. S přeháněním v tomto ohledu se častěji setkávají pouze dvě procenta dotázaných manažerů, což je v rámci všech jedenácti zemí, v nichž se uskutečnil průzkum, nejnižší podíl.

Více se o tématu dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 24. května, nebo pod odkazem níže: