Možná zítra nebudu mluvit, ale dám si to ještě jednou, poznamenal – evidentně v dobré kondici a také v dobrém rozmaru – tenorista Lawrence Brownlee, když v závěru pondělního pražského recitálu až marnotratně přidával.

Šlo o árii z Donizettiho Dcery pluku, která patří v tenorovém oboru k těm nejobávanějším. Je v ní potřeba zazpívat hned devět vysokých „c“, a tak si na ni troufne opravdu málokdo.

Luciano Pavarotti ji zpíval nepřekonatelně, i když prý s obavami, aby se vše ozvalo, jak má. Juan Diego Flórez ji zpívá svým vysoko posazeným hlasem se samozřejmostí jako vrcholné číslo.

Lawrence Brownlee ji zpívá civilně a neokázale, bez námahy – a klidně dvakrát během večera.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.