Stejně jako řada mých kolegů, postižených syndromem ekonomického pohledu na svět, vidím londýnský svátek zážitkového kapitalizmu především řečí peněz. A rovnou si řekněme, že astronomických peněz. Podle oficiálních údajů jsou náklady her 11 miliard liber, tedy více než 350 miliard korun.

Neoficiální odhady, zahrnující veškeré nepřímé náklady, například investice do dopravní infrastruktury, pak hovoří dokonce o částce 24 miliard liber, tedy naprosto neuvěřitelných 768 miliardách korun. Ani se mi nechce na tomto místě lacině vtipkovat na téma Praha olympijská. Stačila Blanka, že! Pouze pro pořádek uveďme, že Česká republika by z této částky žila v podstatě od začátku letošního roku do dnešních dní.

Celá situace je o to horší, že k realizaci olympijských investic došlo v éře po Lehman Brothers, kdy vlivem globální finanční krize privátní financování podobných projektů efektivně vymizelo a do hry se musel, chtě nechtě, vložit opět daňový poplatník. Málokdo si dnes vzpomene na léto roku 2005, kdy Londýn těsně porazil Paříž, dalšího silného uchazeče o pořádání LOH 2012. Tehdejší britský ministerský předseda Tonny Blair hovořil o historickém dni, svět naplno surfoval na vlně dluhového opia a Londýňané slavili. Budou mít co slavit i po skončení her? Sportovně určitě, ekonomicky těžko.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se