I když se nikdy nesetkali, jejich životní cesty jsou až mysticky propojené.
Bengálský básník a filosof Rabíndranáth Thákur se narodil 7. května 1861 a zemřel 7. srpna 1941. Indolog a překladatel Dušan Zbavitel, který do češtiny převedl celé Thákurovo dílo, se narodil 7. května 1925 a zemřel 7. srpna 2012. Informaci potvrdila Zbavitelova rodina.
Generace českých indologů
Držitel Nobelovy ceny Thákur prosazoval nezávislost Indie a sbližování Západu a Východu, Zbavitel vychoval v Orientálním ústavu všechny generace českých indologů. Alespoň v době, kdy mohl vyučovat.
Zbavitel působil i přes nepřízeň totalitního režimu. V roce 1971 ho vyhodili, protože nesouhlasil s invazí vojsk Varšavské smlouvy. Ačkoliv politice se až na výjimky (jako byl podpis dopisu za propuštění Václava Havla) vyhýbal, během totality nemohl přednášet a studovat nesměla ani jeho dcera, překladatelka Gita Zbavitelová. Na Filosofickou fakultu se vrátil až v devadesátých letech.
Zbavitel napsal přes dvacet knih a více než šedesát jich přeložil z bengálštiny, sánskrtu, pálijštiny, ale i z němčiny či z angličtiny (například Agathu Christie nebo Rudyarda Kiplinga). Na mezinárodním poli byl podstatný například jeho přínos do anglicky psaného Slovníku orientální literatury, který vyšel v sedmdesátých letech v Londýně.
Českému vydání jeho dějin bengálské literatury zabránila normalizace a kniha tak v češtině vyšla teprve roku 2008 pod názvem Bengálská literatura: Od tantrických písní k Rabíndranáthu Thákurovi.
Původní anglickou verzi vyznamenala v roce 1977 vláda Západního Bengálska prestižní Thákurovou cenou jako nejlepší knihu roku o bengálské kultuře z pera nebengálského autora.
Dušan Zbavitel se narodil 7. května 1925 v Košicích v tehdejším Československu a vystudoval indologii na Univerzitě Karlově. Od roku 1954 působil jako vědecký pracovník oddělení Jižní Asie pražského Orientálního ústavu a v roce 1960 se stal jeho vedoucím. Zároveň vyučoval bengálštinu na Filozofické fakultě UK.
Po roce 1968 byl nucen ze zaměstnání odejít vzhledem ke svému nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Později vyučoval bengálštinu a sanskrt na Jazykové škole v Praze a po roce 1989 přednášel sanskrtskou a bengálskou literaturu na Univerzitě Karlově.
Státní cenu za překladatelské dílo v roce 2004 získal Zbavitel mimo jiné za překlad obsáhlých staroindických filosofických děl Upanišad, které představují vrchol védské filosofie a nedílnou součást hinduistické kulturní tradice. Zbavitel jejich překladem ze sanskrtského originálu strávil více než deset let.
V akademickém prostředí získal věhlas anglickými studiemi k lidovým baladám z východního Bengálska a dějinami bengálské literatury, které vyšly v řadě History of Indian Literature. Napsal přes sto odborných článků o moderním bengálském dramatu či specifických žánrech tamní literatury.
Své cesty do Indie zmapoval například v čtivém cestopisu Jedno horké indické léto (1982) a důslednou znalost země i jejích tradic v publikaci Starověká Indie (1985).
Jeho vědecká práce však zahrnuje široký záběr bengálské literatury, folklorních a divadelních tradic. Napsal také Průvodce dějinami staroindické literatury a vydal sanskrtský slabikář v češtině. Další tvorba Zbavitele o Indii, ať už knihy, monografie či články, se dotýká dějin, politiky, filosofie, náboženství, literatury, dramatu a poezie. Přeložil i řadu dalších klasických děl ve staroindickém sanskrtu.
Thákur a Československo
Zbavitel bývá nejčastěji spojován s dílem Rabíndranátha Thákura, který má ostatně pro Čechy zvláštní význam stejně jako samy indické jazyky, jimž se důsledně věnovali již obrozenci z devatenáctého století (například Dobrovský nebo Jungmann ovládali sanskrt). Indologii jako obor v Česku založil Zbavitelův učitel Vincenc Lesný, a právě ten Thákura poprvé pozval do Prahy ve dvacátých letech.
V květnu 1921 měl spisovatel první přednášku v Lucerně, kde se seznámil například s Leošem Janáčkem. Ten o tom posléze v Lidových novinách napsal nadšený sloupek a Thákurovi věnoval své známé dílo Potulný šílenec, jež je zhudebněným Thákurovým Zahradníkem.
Podruhé Thákur navštívil Československo v roce 1928, kdy se v Národním divadle hrála dvě jeho dramata. V Česku ho (coby prvního prezidenta indické Ligy proti fašismu) zajímal především politický život, a později za protektorátu tudíž nesměl vycházet. Na Vánoce 1937 mu do Bengálska přes radiové vlny poslal pozdrav Karel Čapek - což je mimochodem jediná zachovaná nahrávka Čapkova hlasu. Dnes jeho památku připomíná Thákurova ulice na Praze 6.
Český Padma bhúšan
Když si Česká televize vybrala Dušana Zbavitele do dokumentárního cyklu Ještě jsem tady, jeho práci popsala slovy: "Má jedinečnou schopnost propojit seriózní vědecké poznatky s osvětou. Svůj obor si vybral před více než padesáti lety a postupně splynul s indickým duchovním světem."
Měl to štěstí, že měl práci, která ho bavila a stala se jeho celoživotním koníčkem a vášní, jak sám říká v dokumentu. "V Indii jsem měl zážitek, který mě přesvědčil o správnosti víry v reinkarnaci. Jednou jsem přišel na indické vesnici k domu a najednou jsem věděl, co je za ním: že je tam rybník, schody dolů a vedle že stojí další dvě chalupy," vzpomínal ve filmu Zbavitel.
"Jako bych viděl, co je za tím domem. A když jsme ho obešel, opravdu to tam bylo. Jako kdybych navštívil místo, na němž jsem byl v minulém životě. Však mi tam také říkali, že jsem nejspíš Ind z minulého života."
Státní cenu za překladatelské dílo obdržel v roce 2004. O dva roky později se stal držitelem nejvyššího státního indického vyznamenání Padma bhúšan, které zpravidla dostávají pouze rodilí Indové. Zemřel v úterý 7. srpna na mozkovou mrtvici.
