Čínou v těchto dnech zmítají největší protijaponské spory za posledních 40 let. Desetisíce lidí v desítkách čínských měst skandovaly hesla o "japonských ďáblech", rabovaly obchody, útočily na japonská auta a továrny.

V Pekingu pak demonstranti oblehli japonské velvyslanectví, házeli kameny a vejce, a snažili se prorazit kordony pořádkové policie se štíty a obušky.

Čím bylo způsobeno takové vzedmutí nacionalistických vášní? Sporem o zdánlivě bezvýznamné, neobydlené souostroví ve Východočínském moři, které Číňané a Tchaj-wanci nazývají Tiao jü a Japonci Senkaku.

Všechny tři země vznáší na skalnatý kus země nároky jednak z historicko-mocenských a jednak z ekonomických důvodů - vody, které ostrovy obklopují, jsou totiž velmi bohaté na ryby a v oblasti jsou zřejmě značné zásoby zemního plynu.

Vrtěti ostrovy

Není také zřejmě náhoda, že nacionalistické vášně vzrůstají v době, kdy Čínu čeká generační obměna vedení a Japonsko zase volby. Soustředění se na kontroverzní zahraničně-politické téma může politikům v obou zemích sloužit k tomu, aby odvedli pozornost voličů od domácích problémů a vnitřních mocenských sporů.

Napětí kolem souostroví přiživila už v půli srpna skupina čínských aktivistů, kteří tam přistáli s rybářským člunem a vztyčili na jednom z ostrovů čínskou vlajku.

Japonská vláda pak minulý týden oznámila, že sporné ostrovy vykoupí od soukromníků, což vyvolalo podrážděnou reakci Pekingu, který na místo den poté vyslal hlídkové lodě.

Mapa oblasti kolem ostrovů Senkaku (Foto: Wikipedia)Ostrovy Senkaku

Letitý spor

Spor o Senkaku má svůj původ v historii. Ostrovy, které nyní oficiálně spravuje Tokio, totiž patřily až do japonské okupace v roce 1895 Číně. Po skončení druhé světové války převzaly okupační správu od Japonska Spojené státy, které však v období studené války v roce území vrátily v roce 1972 zpět Japonsku.

Pokud by Čína na ostrovy zaútočila, zapojily by se zřejmě do jejich obrany na straně Japonska i Spojené státy, jelikož sporné území zahrnuje bezpečnostní smlouva mezi USA a Japonskem.