Meir Šalev

Moje ruská babička a její americký vysavač

2012, Garamond, přeložili Petr Himmel a Pavla Špinarová

 

Totiž to bylo tak: jednoho horkého letního dne před pár lety jsem po příjemném odpoledním odpočinku vstal a šel si udělat kávu. Mezitím co jsem ji v klidu popíjel, všiml jsem si, že si mě všichni pobaveně prohlížejí a stěží zadržují smích. Když jsem se pak sehnul, abych si obul sandály, objevil jsem příčinu: všech deset prstů na nohou jsem měl nalakovaných lesklým červeným lakem. 

„Co to má znamenat?“ zvolal jsem. „Kdo mi nalakoval nehty?“ 

Za pootevřenými dveřmi na terasu se ozvalo chichotání, které jsem dobře znal z dřívějších incidentů. 

„Dobře vím, kdo to udělal,“ zahřímal jsem. „Jen počkejte, já si vás najdu, chytnu vás a natřu vám nosy a uši stejným červeným lakem, jakým jste mi nalakovaly nehty na nohou. A to všechno stihnu dřív, než mi vychladne káva.“ 

Chichotání se proměnilo ve smích, který potvrdil mé podezření. Zatímco jsem spal, přikradly se ke mně Roni a Noemi, dcery mého bratra, a provedly svůj rošťácký kousek. Mladší, jak mi později obě vysvětlily, nalakovala čtyři nehty a starší šest. 

Prý doufaly, že si toho nevšimnu, vyjdu s nalakovanými nehty mezi lidi a budu všem k smíchu. Když už bylo jejich spiknutí odhaleno, vtrhly za mnou do pokoje a křičely: 

„Nesundávej si ten lak! Nech si ho, moc ti to sluší!“ 

Vysvětlil jsem jim, že s nimi v zásadě souhlasím, ale je v tom menší háček: Musím se teď zúčastnit „významné události“ a pronést na ní projev, a tudíž se nemohu objevit na veřejnosti s nalakovanými nehty u nohou. Je léto a v létě já chodím pouze v sandálech. 

Ty dvě na to řekly, že o obojím dobře věděly: o významné události i o mém zvyku chodit v létě v sandálech, a že právě proto to udělaly, schválně. 

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se