Lze natočit film o fetišizaci peněz, o jejich odlidšťující moci, aniž bychom měli pocit, že autor upadá do banálních sdělení a čítankových kulis?

Jihokorejský režisér Kim Ki-duk, asijský protege evropského kontinentu, se o to pokusil ve svém již osmnáctém (sic!) filmu Pieta. A jeho pokus byl pro Evropany natolik fascinující, že Pieta získala hlavní cenu na loňském festivalu v Benátkách.

Za scénou peněz

Kim Ki-duk nemění styl. V pomalém tempu, minimalistickými prostředky, v malém množství prostředí, s až ledovým, analytickým chladem rozehrává vlastně velmi jednoduchý a přehledný příběh, drobnou moralitku ve stylu Leopardiho či Rochefoucaulda. Ale říká to v obrazech, které se kromě toho, že nesou mnoho nepřímých a hlubších významů, také dokážou svým vzkazem zarýt hluboko do masa (doslovně i obrazně).

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se