Catalin Dorian Florescu 

Jacob se odhodlá milovat 

2013, Labyrint, přeložila Jitka Nešporová

 

Ďábla najdeš v každé bouřce. V letní buřině, co se hned přežene, i v božím dopuštění, které sužuje zemi po celé dny. Ukrývá se před Bohem. Čím větší má strach, tím mocněji rozechvívá vzduch i zemi. Ale ani to mu příliš nepomůže. Když pak bouře skučí venku na polích, lidé vědí, že Bůh ďábla dostihl.

Má-li ďábel štěstí, může uprchnout. Vymaní se z orkánu, vítr se utiší a mraky rozplynou, obloha je opět jako vymetená. Na oddych by ale bylo brzy, štvanec naléhavě potřebuje nový úkryt. Najde jej v kožichu kocoura nebo v husté koruně buku. Kdo se v těchto dnech odváží z domu, přitahuje si šaty k tělu, aby mu pod ně ďábel nevklouzl. 

V červenci 1924 se z jedné takové bouře vyloupl můj otec, a nikdy se nepřel s nikým, kdo tvrdil, že se paktuje s ďáblem. Ani když se ženil s mou matkou, ani když jsem se jim narodil já, ani potom, když o všechno přišel. 

Od maďarských hranic se tenkrát hrozivě blížily temné mraky a starý ponocný vyskočil z postele. Vzbudil ho hrom, nebe bylo černé jako tér. Marian spěšně hledal svůj roh, aby varoval vesnici, avšak ústa měl po alkoholu vyprahlá. Znovu si tedy řádně přihnul a už se jeho troubení rozléhalo opuštěnými, sluncem spalovanými ulicemi. 

Mezitím v dálce šlehaly blesky do polí a ze země zkrápěné deštěm stoupala pára. Marian si strčil roh do podpaží, na nohy nazul dřeváky a spěchal k domu hradního strážce. Říkalo se mu tak, i když tu nikdy žádný hrad nebyl, ale sedláci možná za hrad považovali celou svou vesnici. Vesnici, kterou tu postavili na zelené louce a byla tak zranitelná, že se vydávala všanc nejen nečasu, ale komukoli, kdo tudy procházel. Armádám i osamělým pobudům, Habsburkům i Uhrům, pozemšťanům a občas i nebešťanům. 

Hradní strážce Strubert už věděl, že je zle, žena ho probudila – musela jím zatřást, oddával se totiž stejné vášni jako ponocný. Dovlekla ho k oknu, kde jí teď nadával a chtěl ji zbít, protože tak dlouho otálela. Popadl klíč od kostelní věže, vyrazil ven a křikl na ponocného, se kterým se málem srazil: „Poplach, žene se bouřka!“ Netušil, že toho dne bude muset velký těžký zvon rozhoupat hned dvakrát. 

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Románový epos rumunského autora žijícího ve Švýcarsku líčí barvité a dramatické osudy rodiny lotrinských kolonistů v rumunském Banátu v širokém záběru od třicetileté války po první polovinu 20. století. Autor, jenž letos přijede na knižní veletrh Svět knihy, v románu vykresluje člověka jak rozpolcenou bytost, kterou žene vpřed touha a strach.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.