To jsou ale paradoxy! Londýnské zdi byly v úžasných 60. letech počmárány nápisy "Clapton je bůh" kvůli jeho kytarovému kouzelnictví, ale víc než čtyřicet posledních let je známější svým hlasem.
Přitom dvojalbum Layla & Other Assorted Love Songs, kterým koncem roku 1970 začal zpěvácký věhlas Erica Claptona, odmítl plachý Angličan uvést pod svým jménem a titulkovou slávu přenechal americké bluesrockové skupině Derek And The Dominoes. Proto má Claptonovo nové studiové album Old Sock (Starý šlágr) pořadové číslo pouze 21.
Zase reggae pod palmami
Už obal s palmami a letním nebem vyvolají vzpomínku na Claptonovo album 461 Ocean Boulevard a rok 1974, kdy Londýnem houpalo jamajské reggae. Však to album – i díky předělávce I Shot The Sheriff a Yvonně "Máří Magdaléně" Ellimanové – zůstalo nejvýraznějším Claptonovým počinem až do CD Unplugged, jež mu za rok 1992 vyneslo půltucet gramofónků Americké akademie. Od té doby se i od Claptonova zpívání očekávalo jen to nejlepší.
Úvodní písničku Further On Down The Road si Clapton vybral z alba Giant Step (1968) od Taj Mahala. Její afroamerický autor v ní hraje na banjo i foukací harmoniku. Kabát reggae dobře padne i několika dalším nahrávkám, téhle ale nejlíp.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
