Lubomír Martínek 

Let želvy 

2013, Revolver Revue

 

Nesporné bylo jen to, že Frank Bowlen mnoho lidí dráždil. Čím toho dosáhl, nebylo na první pohled zřejmé. Ochotný, úslužný, usměvavý… Jeden to nazýval namyšlená zpupnost, druhý vyrovnaná spokojenost, třetí provokativní lhostejnost, čtvrtý bezcitnost. Příčinu však bylo třeba hledat spíš v jistotě, že dokáže opravit vše, co se porouchalo. Toto až doposud ničím nahlodané přesvědčení prosakovalo do každého pohybu.

Zkrátka a dobře byl mužem na svém místě. Dokázal se postarat nejen o sebe, ale i o ženu a dvě děti. Dům, aut kolik třeba, prázdniny, jak se sluší a patří. Jeho profesionální budoucnost mohly ohrozit události tak nepravděpodobné, že brát je v potaz by znamenalo uvažovat o konci světa.

Hlavu si nelámal, mohl se na sebe spolehnout. Z montáže do lisovny trvala chůze i nejpomalejším krokem nejvýš patnáct minut. Do ramene se mu zařezával řemen opravářské brašny. Minul paraván, za nímž se nováčci zaškolovali do gest, jimiž si budou v potu tváře vydělávat chléb svůj vezdejší. Zašroubovat po paměti matici, napojit elektrický kabel, secvaknout svorku, připevnit pryžový chránič. Čas se jim pochopitelně měřil. 

Frank zabočil doprava a zamířil k transportéru, po němž se k podvozkům hrnuly pneumatiky. Vzpomínka na kolegu, který při montáži dopravníku na pásu uklouzl a zastavil se až v místě, kde jeho zadek byl širší než zužující se dopravník, mu zvedl koutky do bezděčného úsměvu. Zastávka na cigaretu v kuřáckém koutku byla bezmála povinná. Vhodil do automatu minci, na desce s nabídkou zvolil malé slazené, posečkal, až kelímek vyjede ze zásobníku a naplní se tekutinou. Káva se tomu rozhodně říkat nedalo, ale puzení na moč to přivolat dokázalo.

Za léta práce v továrně musel již nechat v automatu hotový majlant. S kalíškem v ruce přistoupil k hloučku kolegů. Jeho drobná postava se mezi nimi kupodivu neztrácela. To, co z něj sálalo, ať už to bylo, co chtělo, způsobovalo, že ho jako skrčka nikdo nevnímal. Kolegové se mu mohli za ledasco po straně pošklebovat, a také si neodpírali, ale před ním si nikdo narážku na jeho vzrůst ani jiné nekvality pronést neodvážil. 

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Třináct krátkých próz formou volně navazuje na Martínkův povídkový soubor Olej do ohně. Vypravěč je tentokrát pozorným svědkem výjevů, dějů a osudů, jejichž aktéři se z pohodlného lpění na předsudcích či z marnivé touhy vyhovět očekávání svého okolí zaplétají do sítí sebeobelhávání. Dobrovolně se tak vzdávají vlastní svobody a důstojnosti.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.