Nebyl to běžný výraz vděku, když islandská kapela Sigur Rós po svém čtvrtečním vystoupení na festivalu Colours of Ostrava věnovala ředitelce Zlatě Holušové “medaili cti”.
Ve vrcholných momentech jejich vystoupení připomínalo film Blízká setkání třetího druhu, kde mimozemšťané v létajícím talíři komunikují s lidmi na čedičové hoře prostřednictvím barev a melodie kláves. Podobně to bylo i se Sigur Rós, kteří ze svého širokoúhlého plátna vysílali komplementární signály ke všemi barvami hrající báni vítkovických vysokých pecí.
Tato konjunktura islandské hudby a železného města nestála na slovech. Texty kapely, jež zpívá kombinací islandštiny a smyšleného jazyka, zůstávají pro většinu posluchačů Sigur Rós drobátko šifrované. O to čitelnější je nepřetržitě budovaná, přetrhávaná a zase odeznívající hudební gradace, kterou každý chápe podle toho, jaké v něm skicuje pocity.
Jako každá třaskavina jsou i Sigur Rós citliví k vnějším podnětům, a areál Colours je přivedl k uspíšené detonaci.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
