Obrovské těžařské věže, připomínající vesmírné obludy, hroutící se sudy od nafty, střelba, sugestivní industriální hudba - ropné šílenství, v němž se topí lidé. Pardubické Automatické mlýny Josefa Gočára se ještě dvakrát, 10. a 12. října, promění v divadelní scénu ("site-specific theatre"), na níž režisér Miroslav Bambušek předvádí poslední díl své tetralogie Cesty energií.

"Po Uhlí, Vodě a Uranu jsme se dostali k Ropě, k tomu, čeho si dnes nejvíce ceníme a co je snad úplně ve všem, od parfému po sedačku v obýváku, takže se o to umíme pěkně poprat," říká režisér.

"Štve mě, že nedokážeme vracet zemi, co z ní bereme, a tak jsem se po dlouhé geologii českých dějin, kdy jsem zkoumal komunisty, Horákovou, Mašíny nebo vztah k sudetským Němcům, zavrtal ještě hlouběji do země."

Zatím jste si přečetli méně než 10 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.