Co se asi skrývá v šachtě saxofonu Waynea Shortera? Odpovědět, že jen mosaz, by znamenalo popřít ten unikající, tajuplný prvek tvorby Shorterova kvarteta, které ve středu ve velkém sále pražské Lucerny završilo letošní festival Struny podzimu.  

Podstatou jeho hry není pojmenovávání ani hledání odpovědí, nýbrž kladení otázek. “Jak můžete zkoušet, co neznáte? Jak se hudebně vypořádat s prozřetelností?”

Shorter je samá neznámá a věčný údiv a spousta improvizovaného hudebního provazochodectví, které v jeho osmdesáti letech provází i ucelená filosofie o údělu muziky. 

Tuto hudbu, častovanou někdy za komorní a jindy konceptuální jazz, Shorter opět “riskoval” s kvartetem hudebníků řádově o dvě generace mladších a Pražanům již dobře známých: klavírista Danilo Pérez, kontrabasista John Patitucci a bubeník Brian Blade však ve středu měli výraznější podíl na vyznění celku, než když se před osmi lety celí svěží a natěšení s Mistrem prvně ukázali v Kongresovém centru. 

Zatím jste si přečetli 20 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.