Co se asi skrývá v šachtě saxofonu Waynea Shortera? Odpovědět, že jen mosaz, by znamenalo popřít ten unikající, tajuplný prvek tvorby Shorterova kvarteta, které ve středu ve velkém sále pražské Lucerny završilo letošní festival Struny podzimu.
Podstatou jeho hry není pojmenovávání ani hledání odpovědí, nýbrž kladení otázek. “Jak můžete zkoušet, co neznáte? Jak se hudebně vypořádat s prozřetelností?”
Shorter je samá neznámá a věčný údiv a spousta improvizovaného hudebního provazochodectví, které v jeho osmdesáti letech provází i ucelená filosofie o údělu muziky.
Tuto hudbu, častovanou někdy za komorní a jindy konceptuální jazz, Shorter opět “riskoval” s kvartetem hudebníků řádově o dvě generace mladších a Pražanům již dobře známých: klavírista Danilo Pérez, kontrabasista John Patitucci a bubeník Brian Blade však ve středu měli výraznější podíl na vyznění celku, než když se před osmi lety celí svěží a natěšení s Mistrem prvně ukázali v Kongresovém centru.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
