Když v loňském roce analytický tým nadnárodní ropné a plynařské společnosti Shell představil své scénáře vývoje trhu s energií na dalších 40 let, nebyl hlavním faktorem, který scénáře ovlivňuje, vliv moderních technologií. Jejich dopad na vývoj světa je nepopiratelný a otázkou je jen to, jak rychle se prosadí. Hlavním dělítkem dvou scénářů, zvaných "Oceán" a "Hory", je fungování politického systému. Tedy otázka, zda politické elity budou s to prosazovat v zájmu budoucnosti jasné a funkční programy, anebo zda pro politiky bude klíčové, co si právě jejich voliči myslí a k jakým krokům jsou svolní.

Přepálené dvacítky?

Vrcholící diskuse o nové politice EU v oblasti klimatu a energetiky to dokládá. První verze této politiky stanovící cíle do roku 2020, zvaná 20-20-20, tedy snížení produkovaného množství CO2 do roku 2020 o 20 %, dosažení podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů 20 % a zvýšení energetické účinnosti o 20 %, patřila k nejkontroverznějším počinům unie. V povědomí řady lidí je odpovědná za nákladné podpory "zelené energie" (které si ale země stanovily samy) či zruinování konkurenceschopnosti evropských firem. Evropský trh s elektřinou údajně přivedla na hranu kolapsu.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se