Čokoláda je pro Ilsu Wilmotsovou život. Už patnáct let vymýšlí správné příchutě a bonbony pro nejrůznější příležitosti a na rozdíl od jiných svých kolegů se čokolády dodnes nepřejedla.
"Jsem vlastně produktový vývojář. Na pralince pracuji společně s dalšími lidmi. Začínáme nápadem na papíře," vysvětlila Wilmotsová nad vzorně seřazenými čokoládovými srdíčky, které byly součástí historicky první výstavy Salonu čokolády v Bruselu. Právě srdíčka patří k její nejoblíbenější cukrovince, uvnitř se totiž jako překvapení skrývá malý oříšek.
"Nejdůležitější je, aby se chuť vhodně doplňovala s tvarem a ozdobami konečné sladké čokoládové jednohubky," dodává.
Výrobu čokolády vystudovala a prý měla velké štěstí, že se hned po škole před 23 lety dokázala uplatnit v oboru a postupně se vypracovala až do nynější klíčové pozice pro firmu, která chce zkušené belgické zákazníky zaujmout.
Zdroj inspirace v čokoládě viděli i firemní návrháři, kteří ji dokázali dostat na těla modelek. Na přehlídce salonu vypadaly oděvní kreace v hnědočerné barvě s ozdobami "jako z cukru"; zda by tvar udržely i na běžném denním světle, je ale značně nejisté.
Belgie je v současné době na druhém místě na světě ve spotřebě čokolády, hned za Švýcarskem. V průměru sní každý Belgičan ročně deset kilogramů této pochoutky.
Proč se z malé země stala čokoládová velmoc, vysvětlují odborníci africkými koloniemi Belgie, odkud se v 19. století dovážely potřebné suroviny. Svou roli zřejmě sehrál i tehdy rozvinutý belgický průmysl, schopný vyprodukovat stroje, které výrobu kvalitní čokolády továrnám umožnily.
Wilmotsová a její kolegové vymýšlí pralinky a čokoládové bonbony vhodné pro nejrůznější roční období či svátky. "Děláme čokolády k čínskému novému roku, na Valentýna, velikonoční," vyjmenovává.
Podle bruselské radní pro ekonomiku Marion Lemesreové je nyní v evropské metropoli více než 250 speciálních obchodů zaměřených na čokoládu a asi tři desítky závodů zaměřených na zpracování kakaa a výrobu čokolády a cukrovinek. Mezi lety 2004 až 2009, tedy do začátku ekonomické krize, vzrostl obrat čokoládového průmyslu o 53 procent. Investice se v té době zvedly o 50 procent a dosáhly 10 až 15 milionů eur.
