O co větší drama předcházelo letošnímu udílení Českých lvů v podobě sporu o značku mezi jejich zakladatelem Petrem Vachlerem a Českou filmovou a televizní akademií, o to menší se v sobotu odehrálo na jevišti pražského Rudolfina. Večer ovládl film Hořící keř. Z maxima čtrnácti nominací neproměnil jen ty za obě hlavní herecké role (uspěli Petra Špalková a Jiří Schmitzer za film Jako nikdy) a mužskou vedlejší roli (Jiří Lábus za Klauny).

Snímek o Janu Palachovi byl po právu favoritem, a spíše než k filmům se tak pozornost upírala k organizaci večera, jenž měl nastartovat novou éru "po Vachlerovi". Spor se uzavřel až letos v lednu. Organizátoři tak vsadili na jistotu. Kritizovanou estrádnost a křečovitost nahradila opatrná důstojnost a nostalgie.

Forma je u ceremoniálu typu Českých lvů stejně důležitá jako obsah, tedy filmy. Pokud by tomu tak nebylo, nesnášela by se na hlavu Petra Vachlera kritika za podobu předávání cen v Lucerně. I když v tomto případě vadila do jisté míry i jeho dominantní osobnost. Podle oponentů z filmové a televizní akademie si Vachler udělal z Českých lvů, které v roce 1993 založil, soukromý večírek. Zatímco v 90. letech patřil Český lev k očekávaným akcím se solidní reputací, jež upevňovala povědomí o české kinematografii, za poslední roky se více než o filmech diskutovalo o trapnosti předávání a veganských rautech, které mnozí vnímali jako poslední kapku Vachlerova uzurpátorství.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se