V jistém ohledu to byl jediný možný scénář. Portrét Lecha Walesy z dob Solidarity nemohl natočit nikdo jiný než Andrzej Wajda.

Spíš než "logika", že politická instituce (Walesa) vyžaduje instituci filmovou (Wajdu), však platí, že téměř devadesátiletý režisér je expertem na člověka v socialismu. Na Wajdovu autopsii stalinismu v nadčasovém Člověku z mramoru (1977) navázal Člověk ze železa (1981) o morálním rozkladu během stávky v gdaňských docích.

Nový snímek nazvaný Walesa: člověk naděje pomyslnou trilogii uzavírá. Wajda natočil film pragmaticky a s názorem, s nímž ne každý musí souhlasit. Vzhledem k Polsku rozdělenému v pohledu na prvního porevolučního prezidenta – i převládajícímu přístupu filmařů k období komunismu – stojí ale za pozornost jak názor, tak pragmatismus.

Zatím jste si přečetli 10 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.